Jak jsme jezdili vlakem v roce 2024
V září 2025 vyšla Ročenka dopravy za rok 2024. Ročenku vydává Ministerstvo dopravy každoročně a slouží k porovnávání vývoje přepravy nejen na železnici, ale i v dalších druzích dopravy. My jsme z ní vybrali jen část dat týkajících se osobní dopravy na české železnici.
Hned na úvod je nutno říci, že sběr dat je velmi obtížný a jak říkával můj profesor statistiky, „je to jako tanec dřevorubců se sekyrami“. Spíše než na absolutní hodnoty se proto zaměřuji na trendy v uplynulých letech. Za základní rok je přitom považován rok 2015. Současně musím dodat, že nekomentuji data za Liberecký kraj, která jsou více než podivná. K nim se ale dostanu až na závěr.
Celková délka železničních kolejí činí 15 169 km, což je srovnatelné s předchozími roky. Oproti základnímu roku 2015 (15 570 km) jde o mírný pokles. Z toho elektrifikovaných je 6 697 km a délka kolejí bez drátů byla v roce 2024 – 8 202 km.
Provozní délka tratí dosahovala 9 514 km, z toho 7 445 km bylo jednokolejných a 2 069 km dvou- a vícekolejných. Oproti roku 2015 jde jen o velmi mírný nárůst z 2 064 km. Elektrifikovaných tratí bylo 3 277 km a neelektrifikovaných 6 237 km. Pro srovnání: na Slovensku je celková délka tratí jen 3 348 km a v Rakousku 5 577 km.
Podle tabulky 5.1.2 „Přeprava cestujících po železnici“ vidíme, že absolutní počet cestujících na železnici trvale roste. V roce 2024 jich bylo 197,8 milionu, což je více než v referenčním roce 2015. Drtivou většinu tvořila vnitrostátní přeprava (182,4 milionu), přičemž v rámci krajských integrovaných dopravních systémů (IDS) to bylo 120,9 milionu cestujících – tedy dvojnásobek oproti roku 2015. Na datech je patrné, že regionální doprava v rámci IDS jednoznačně dominuje české železnici.
Mezinárodní doprava představovala pouze 5 % (9,466 milionu cestujících). Mírně vzrostl také podíl cestujících v první třídě, i když i nadále tvoří méně než 2 %. Roste rovněž přepravní výkon vyjádřený v osobokilometrech (počet cestujících vynásobený počtem ujetých kilometrů). Zajímavostí je, že tato hodnota vzrostla na více než dvojnásobek také v rámci krajských IDS oproti roku 2015.
Ročenka dopravy 2024: 5.1.2. Přeprava cestujících po železnici
Dopravní obsluha území České republiky
V České republice je vlaková stanice v 1 604 obcích z celkového počtu 6 258. Oproti roku 2015 tak přibylo 53 obcí, kde vlak nezastavuje. I přesto má vlakovou zastávku každá čtvrtá obec u nás (25,6 %).
Velmi zajímavé jsou údaje o počtech spojů zajíždějících do těchto obcí. Více než 10 spojů v pracovní den má 1 526 obcí. Přepočteno na celkový počet obcí v České republice můžeme říci, že aspoň nějakou vlakovou dopravní dostupnost má 24 % všech obcí u nás.
Zajímavostí je, že u nás je více obcí, kde vlak zastavuje o víkendu, než obcí, kam jezdí vlak pouze ve všední dny. Počet obcí s vlakem ve všední den je 1 604, zatímco o víkendu je to 1 630.
V pracovních dnech je v České republice 78 obcí, kam zajíždí do 10 vlaků za den. O víkendu je takových obcí už 119.
Ročenka dopravy 2024: 5.1.3. Dopravní obsluha po železnici
Kolik cestujících jelo do Prahy
V této tabulce jsou uvedeny počty cestujících, kteří dojížděli do Prahy z okolních regionů České republiky. Přes 12 miliónů jich bylo ze Středočeského kraje. To představuje 60 % všech dojíždějících z ostatních krajů do Prahy. Údaje však spíše stagnují.
Naopak pozorujeme více než dvojnásobný nárůst počtu cestujících z Jihočeského kraje, což lze vysvětlit dokončenou modernizací trati na Tábor a České Budějovice. K podobně výraznému růstu došlo i u cestujících z Plzeňského kraje. K postupnému a významnému nárůstu došlo také u cest z Jihomoravského kraje (884 tisíc cestujících) a z Královéhradeckého kraje (559 tisíc). Naopak pokles nastal u cestujících z Moravskoslezského kraje.
Zajímavé je, že zhruba stejný počet cestujících dojíždí do Prahy z Pardubického a Jihočeského kraje. Když porovnám počet vlakových spojů z těchto regionů, řekl bych, že Pardubický kraj by měl výrazně předstihovat kraj Jihočeský.
Hodně zvláštně ale působí údaj, že v rámci Prahy využilo železnici 16 823 tisíc cestujících. To by znamenalo, že přes 16 milionů lidí nastoupilo do vlaků až v Praze a rovněž vystoupilo na některém pražském nádraží. Pokud by tomu tak skutečně bylo, počet cestujících ve vlacích by se na hranicích Prahy skokově zvýšil z 20 na 36 milionů, což působí velmi nevěrohodně.
Ročenka dopravy 2024: 5.3.1.1.2. Příjezdy cestujících po železnici z regionů – Hl. m. Praha (tis. osob)
Pardubický kraj
V mém oblíbeném Pardubickém kraji cestovalo v rámci regionu v roce 2024 celkem 5 milionů cestujících. Nejvíce jich cestovalo do / z Prahy – přes 1,1 milionu v jednom směru za celý rok 2024. Na druhém místě je dojížďka z Královéhradeckého kraje, odkud přijelo 939 tisíc cestujících.
Překvapivě následuje dojížďka z Jihomoravského kraje – více než 430 tisíc lidí. Přitom na pomezí Jihomoravského a Pardubického kraje se nacházejí jen menší sídla a velká města jsou od sebe poměrně vzdálená. Prvním větším městem jsou až Letovice a Brno je od Pardubic vzdálené přibližně hodinu a půl jízdy.
Zajímavá je také velmi nízká dojížďka vlakem z Kraje Vysočina, což lze ale nejspíše vysvětlit špatně rozvinutou regionální železniční sítí.
Ročenka dopravy 2024: 5.3.9.1.2. Příjezdy cestujících po železnici z regionů – Pardubický kraj
Jihomoravský kraj
V rámci regionu cestovalo v Jihomoravském kraji v roce 2024 celkem 24 milionů cestujících a jejich počet má trvale rostoucí tendenci. To je dvojnásobek oproti počtu lidí, kteří cestovali ze Středočeského kraje (!) do Prahy. A těchto 24 miliónů cestujících vlakem v rámci Jihomoravského kraje (a IDS-JMK) představuje největší počet na kraj v rámci České republiky. Pomyslnou druhou příčku obsadil Moravskoslezský kraj, kde v rámci kraje cestovalo v roce 2024 přes 20 miliónů cestujících vlakem.
Počet cestujících mezi Brnem a Prahou má rovněž stabilně rostoucí trend. V roce 2015 to bylo přibližně 550 tisíc, zatímco v roce 2024 už kolem 880 tisíc (!). To je 2.400 lidí v jednom směru denně (!) Tento nárůst lze vysvětlit dokončenou modernizací trati přes Českou Třebovou, lepší kvalitou vlaků, stabilitou jízdního řádu a samozřejmě i konkurenčním prostředím.
Z Pardubického kraje cestovalo do Brna zhruba poloviční množství cestujících oproti dojížďce do Prahy – 426 tisíc lidí. Naopak propad pozorujeme u dojížďky z Kraje Vysočina (363 tisíc, tedy o třetinu méně než před rokem), což si souvisí s modernizací a výlukami na trati přes Střelice a Křižanov, které probíhaly v roce 2024.
Dále zmínit i půl milionu cestujících z Olomouckého kraje. Tedy více jak z Pardubického kraje, které má výrazně kvalitnější železniční spojení s Moravou, než Olomouc do Brna. Zajímavé.
Ročenka dopravy 2024: 5.3.11.1.2. Příjezdy cestujících po železnici z regionů – Jihomoravský kraj
Co je špatně na Liberci
Když jsem v úvodu mluvil o tom, že na všechna data je třeba se dívat opatrně, měl jsem na mysli především údaje z Libereckého kraje. Pokud v tabulce výše vidíme pokles počtu cestujících z Libereckého kraje ze 16,5 tisíce v roce 2015 na pouhých 400 v roce 2024, jde o těžko uvěřitelná data. To by dávalo smysl snad jen za předpokladu, že železniční trať strhla velká voda a Liberec byl odříznut od Moravy.Takovéto divoké meziroční skoky by si každopádně zasloužily detailnější vysvětlení. Lepší data ale nemáme.
Ročenka dopravy je k dispozici tady na webu Ministerstva dopravy.
