VRT na jižní Moravě získalo kladné stanovisko EIA

EIA pro jihomoravskou VRT

Středa 1. října 2025
Plánovaný úsek vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Rakvicemi získal dnes od Ministerstva životního prostředí souhlasné závazné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Tento krok je mimořádně důležitý, protože definuje polohu železnice v krajině, umožní zahájit výkupy pozemků a pokračovat v projektové přípravě. Výkupy se týkají asi 1700 vlastníků a měly by zabrat zhruba dva roky. Hotovo by mělo být do roku 2028, kdy se počítá se zahájením stavby.

Získání razítka na EIA je velmi náročné. Proces posuzování pro jihomoravskou část vysokorychlostní železnice začal v prosinci 2013 a trval téměř dva roky. EIA hodnotila dopady nové železniční tratě na přírodu, krajinu a obyvatele v jejím okolí. V rámci dokumentace se posuzoval mimo jiné hluk od projíždějících vlaků, ovlivnění ovzduší, vliv na vodní zdroje, zásahy do půdy či krajinného rázu, stejně jako dopady na chráněné živočichy, rostliny a cenné přírodní lokality. Výsledkem je závazné stanovisko, které určuje podmínky pro další postup. Posuzoval se přitom nejen provoz na výsledné trati, ale i samotná výstavba. Konkrétním výsledkem je například tunel u Rajhradu.

Detailní mapa je na stránkách Správy železnic – klikni zde.

Začátek stavby 2028+

Vypadá to, že prvním budovaným úsekem vysokorychlostní železnice na našem území bude právě ten na Jižní Moravě (RS2). Se zahájením stavby se počítá v letech 2028 až 2030, s dokončením o tři roky později, tedy kolem roku 2033. Důležité je, že spolu s EIA a výkupem pozemků mohou začít pracovat i archeologové. Zvláště tady na Moravě se očekávají bohaté nálezy. Archeologové proto už dnes analyzují úseky, kde je vyšší pravděpodobnost objevů, aby ještě před vyhlášením vítěze PPP projektu na výstavbu mohly být dokončeny záchranné archeologické práce.

Stavba VRT Jižní Morava navazuje na modernizaci železničního uzlu Brno. Obě stavby by měly být dokončeny přibližně současně. Pokud by v době dokončení VRT ještě nebylo připraveno nové hlavní nádraží, bude VRT od Modřic zapojena do jižního zhlaví současného nádraží. Plné využití nových kapacit na trati však nastane až s novým brněnským nádražím.

Druhé EIA pro Moravu

První razítko EIA získal úsek vysokorychlostní železnice Moravská brána. Úsek VRT Jižní Morava je tak druhým schváleným projektem budování vysokorychlostní železnice na našem území. Přitom oba tyto projekty budou stavěny a provozovány formou PPP.

„Po úseku mezi Přerovem a Ostravou je to už druhý projekt vysokorychlostní trati s kladným stanoviskem EIA. Paralelně připravujeme i další části, například Krušnohorský tunel nebo tratě ve středních Čechách, kde nyní probíhá zjišťovací řízení. Je vidět, že celá vysokorychlostní síť se posouvá od plánů k reálné přípravě,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

„Vydané stanovisko potvrzuje, že projekt může pokračovat dál. Našli jsme řešení, která významně omezují případné negativní dopady na zdraví lidí i na životní prostředí a respektují přírodní hodnoty regionu. Zabývali jsme se posuzováním hluku a vibracemi, které vyřeší nadstandardní protihluková opatření, dále také minimalizací záborů půdy a opatřeními v souvislosti se dvěma Evropsky významnými lokalitami, kterými trať povede. Snažili jsme se maximálně vyhovět všem relevantním požadavkům obcí, měst a veřejnosti. Požadavky jsme zahrnuli do stanoviska v rámci celkem 60 komplexních podmínek,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.

21 podmínek EIA

Na základě vyhodnocení vlivu stavby na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 formulovalo Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku 21 podmínek. Patří mezi ně například využití technologie podélného vysouvání nosné konstrukce estakády, maximální omezení záborů půdy pro manipulační pásy či vyloučení zakládání pilířů do průtočného profilu řeky Šatavy. Pokud jde o hluk, jeho hodnota bude hluboko pod úrovní současných evropských i přísnějších českých norem.

Vysokorychlostní trať Jižní Morava

Připravovaný jihomoravský úsek měří 40 km a bude součástí vysokorychlostního spojení mezi Prahou, Brnem a Břeclaví. V budoucnu na něj naváže také přeshraniční část, která propojí Českou republiku s Rakouskem a Slovenskem ve směru na Vídeň a Bratislavu. Nejen Brno se tak časově přiblíží k Vídni, což posílí regionální i ekonomické vazby obou měst. Rychlost vlaků na nové trati bude dosahovat až 320 km/h. Rychlíky vyjedou z brněnského uzlu a za Modřicemi sjedou na novou trať. V Rakvicích se obě trati – nová vysokorychlostní i současná – znovu spojí. Maximální rychlost z Rakvic do Břeclavi bude 200–230 km/h, což znamená, že i tato trať bude modernizována. Především dojde k odstranění všech železničních přejezdů. Na VRT bude postaveno celkem 19 mostů, z nichž nejdelší estakáda bude měřit 1350 metrů.

Hlavní význam vysokorychlostní trati Jižní Morava (RS2) spočívá v tom, že nová trať zkrátí dojezdové časy na trase Brno–Břeclav nejen pro dálkové, ale i pro regionální vlaky. Po dokončení VRT se na ni přesunou rychlíky, a tím se uvolní kapacita stávající tratě pro příměstskou a regionální dopravu. Díky tomu bude moci jezdit více příměstských vlaků. Ty už také nebudou muset čekat dlouho na nádražích, než je předjedou rychlíky. Význam VRT je tedy přímý i pro každodenní dojíždění. Nutným předpokladem pro navýšení počtu příměstských vlaků je však i dokončení modernizace brněnského železničního uzlu, protože ten současný již kapacitně nestačí.

Vedení trati i technické řešení jsou přizpůsobeny chráněnému území soustavy Natura 2000 v oblasti Vranovického lesa. V této lokalitě je navržen most o délce 1350 metrů tak, aby stavba co nejméně zasáhla do chráněného a z hlediska životního prostředí velmi cenného území. Jižně od Rakvic proběhne modernizace stávající trati pro rychlost 200 km/h. Obě stavby tak budou tvořit ucelené řešení.

„Na jižní Moravě se nám podařilo najít řešení, která minimalizují dopady na cenná území. Příkladem je Evropsky významná lokalita Vranovický a Plačkův les, kde místo původně plánovaného náspu vybudujeme 1,35 km dlouhou estakádu. Je to důkaz, že moderní infrastruktura a ochrana přírody mohou jít ruku v ruce,“ doplnil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Kde se dozvím více o VRT Jižní Morava

• Pokud máte cestu do Brna, doporučuji návštěvu Informačního centra rozvojových programů v Brně na ulici Panenská 1.
• Webové stránky Správy železnic > VRT Jižní Morava

PPP projekt

je partnerství mezi veřejným (státním) a soukromým sektorem. Soukromý partner (např. konsorcium stavebních a finančních firem) zajistí financování a postaví infrastrukturu. Veřejný sektor (stát, kraj, město) se zaváže, že mu pak bude po určitou dobu (např. 25–30 let) splácet dostupnostní platby, nebo mu umožní čerpat příjmy. Po uplynutí dohodnuté doby zpravidla přejde vlastnictví zpět na stát. Tento model byl v ČR již úspěšně vyzkoušen při budování české dálniční sítě.