Trapas polského dopravce PKP

Tady je doma PKP

Největší stánek a nejlepší místo měl PKP – vždyť jsme na domácí půdě holdingu Polskie Koleje Państwowe. V rámci liberalizace železnice se skupina v letech 2001–2002 rozdělila na více firem. Z těch nejdůležitějších lze zmínit PKP Intercity, zaměřenou na dálkovou a mezinárodní osobní dopravu. PKP Polskie Linie Kolejowe (PKP PLK) spravuje železniční infrastrukturu a řídí provoz. Nákladní dopravu zajišťuje PKP Cargo. PKP Szybka Kolej Miejska w Trójmieście (PKP SKM) spravuje příměstskou železnici v oblasti Gdańsk–Sopot–Gdyně, kterou jsme sami využívali. Do skupiny PKP Intercity patří i dceřiná společnost WARS, která zajišťuje provoz jídelních a lůžkových vozů, minibufetů a palubního cateringu.

Úvodní tisková konference PKP začínala ještě před oficiálním zahájením veletrhu TRAKO. Sešlo se tu však jen pár novinářů a její průběh byl poněkud rozpačitý. Podobně i druhá tiskovka zaměřená na nabídku jídelních vozů WARS nepřinesla nic zajímavého. A tak tím nejlepším, co stánek PKP nabízel, byla dobrá káva a zákusky, jimiž lákal na své služby – a polská jablka v balení WARS.

Premiéra, co se nekonala

Jednou z novinek letošního veletrhu TRAKO 2025 v Gdaňsku měla být prezentace nových rychlíkových vozů polského dopravce PKP Intercity. Počet cestujících na polské železnici trvale roste spolu s tím, jak Poláci masivně investují do dopravní infrastruktury. Stávající vozy však kapacitně nestačí. Proto se PKP rozhodlo objednat 300 nových vozů určených pro rychlost až 200 km/h. Celá dodávka má zahrnovat sedm různých typů vozů.

Na veletrhu TRAKO se měla uskutečnit premiéra oddílového vozu 2. třídy. Ta se však nakonec nekonala. Jak jsme se doslechli, kritika nového vozu byla natolik zdrcující, že dopravce zrušil slavnostní odhalení. Vůz na místě ale zůstal a každý se tak mohl přesvědčit, zda se mu tento koncept nového rychlíkového vozu líbí, či nikoli.

Málo místo na nohy

První překvapení je, že průhledná skleněná stěna z kupé do chodby je nahrazena plastovou neprůhlednou přepážkou. Nejsem si jistý, zda takové řešení působí bezpečně zvláště pro ženy sedící uvnitř kupé. Další zvláštností jsou dveře – místo obvyklých jednokřídlých zasouvacích dveří je tu dvojice posuvných dílů. Abych je otevřel, musel jsem obě části odtáhnout současně oběma rukama. Jednou rukou to nešlo. Dokázal bych si tu představit tlačítko na automatické otevření.

V kupé jsou tři a tři sedadla proti sobě. Prostor je ale velmi stísněný, na nohy tu není téměř žádné místo. Sedadla lze polohovat pomocí páky pod sedákem, ale tím se prostor ještě více zmenší. Potah sedadel působí lacině a ani barevné provedení mi příliš nesedí.

Za uživatelsky přívětivé naopak považuji umístění zásuvek na 230 V a USB, stejně jako „prohlubně“ na kelímky s nápoji. Na oknech je roleta, pod nimi pak nezvykle velký odpadkový koš. Ten se mi otevíral i zavíral dost špatně. Po stranách koše je ještě prostor, patrně na noviny či časopisy.

Nad sedadly je dvojice polic z matného skla. Na spodní poličce jsou čtecí lampičky, které lze naklápět. Zkoušel jsem je nastavit, ale jde to ztěžka a rozhodně bych to nedoporučil někomu s delšími nehty – hrozí jejich ulomení. Horní police na zavazadla je vysoko, je hluboká a navíc zešikmená. Pokud vám tam zapadne třeba deštník až dozadu, dostat ho zpět je problém.

Příjemně na mě působilo stropní provedení v imitaci dřeva a barevný displej pro nastavení klimatizace a hlasitosti hlášení. Panel zároveň zobrazuje obsazenost toalety a směr k jídelnímu vozu.

Celkově si ale nedovedu představit, že bych v takto malém kupé cestoval s cizími lidmi – zvlášť, kdyby někdo seděl naproti mně. Pro jízdu s rodinou to může být snesitelné, pro delší cestu s neznámými spolucestujícími už mnohem méně. Snad se polský dopravce z kritiky poučil a další vozy z této velké série už budou v pohodě. Ostatně, mají zajíždět na polských rychlících i k nám. První kusy měly být dodány v polovině příštího roku.