0 comments on Na zubačku z Tanvaldu do Kořenova se vrátily vlaky0

Okomentuj nádraží

Ozubnicová železnice Kořenov – Tanvald je opravená

Čtvrtek 6. listopadu 2025
Železniční trať z Tanvaldu do Kořenova je jednokolejná dráha, která je součástí tzv. Jizerskohorské železnice (někdy také označované jako Jizerská dráha). V úseku Tanvald–Kořenov má trať tak prudké stoupání, že musela být doplněna o ozubnicovou kolej. Jedná se o jednu z posledních normálně-rozchodných ozubnicových železnic v Evropě a zároveň o nejstrmější železnici v Čechách. Trať pokračuje přes výhybnu Harrachov a od roku 1902 vede až do polské Szklarské Poręby. V letech 1945 až 2010 byl však provoz v přeshraničním úseku přerušen.

Vlaky s použitím ozubnice jezdily do 80. let 20. století. Novější a silnější lokomotivy již dokázaly zvládnout trať bez ozubnice, a tak je běžný železniční provoz na ozubnicové dráze zabezpečován adhezně (tedy bez použití ozubnice). Vlaky jsou díky tomu znatelně rychlejší. Ozubnicové lokomotivy se dnes používají pouze při nostalgických jízdách.

Ozubnicová železnice v opravě

Přestože pro normální provoz již ozubnicové lokomotivy nejsou potřeba, bylo rozhodnuto o zachování této unikátní ozubnicové trati, která je zároveň kulturní památkou. Při letošní opravě trati došlo spolu s výměnou kolejnic k opravě výhybek. Stavbaři rovněž položili mezi Tanvaldem a Kořenovem nové ocelové pražce, v nejstrmějších úsecích na ně nainstalovali nový ozubnicový systém se dvěma hřebeny. Obnovili také odvodnění a provedli sanaci skalních zářezů. Práce zahrnovaly opravu nástupišť na nádražích Desná, Dolní Polubný a Kořenov zastávka. V zastávce Dolním Polubném je opět po desítkách let možné křižování vlaků, a to i těch ozubnicových. Za mrazivého počasí je navíc možné použít ohřev výhybek. Stavbaři dále zrenovovali přejezdové konstrukce na šesti kříženích, dvě z nich upravili pro ozubnicový provoz. Současně vyměnili koleje a výhybky v Kořenově.

„Cestující díky tomu získali pohodlnější nástup do vlaků. Dalším přínosem je svaření kolejnic do takzvané bezstykové koleje, která umožňuje klidnější jízdu,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Součástí projektu byla i oprava Polubenského tunelu. „Měří 940 metrů a je třetím nejdelším jednokolejným tunelem u nás. Pro zachování bezpečného provozu jsme v něm obnovili odvodnění, v zimním období se tak uvnitř už nebudou tvořit rampouchy a ledopády,“ popisuje Jiří Svoboda.

Oprava trati Tanvald – Kořenov je součástí přeshraničního projektu Obnova úseků trati Tanvald – Szklarska Poreba, který je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Interreg Česko – Polsko 2021–2027. Jedná se o největší akci z tohoto programu.

„Cílem celého projektu je umožnit zvýšení kapacity a s tím související bezpečnosti na trati, která je mimo jiné vyhledávaným turistickým cílem. Celkové náklady investice dosáhnou 23,2 milionu eur, z toho 18,9 milionu eur za českou stranu. Plných 15,4 milionu eur zaplatí Evropská unie prostřednictvím programu Interreg,“ říká Jiří Horáček z Ministerstva pro místní rozvoj, které je řídícím orgánem programu Interreg Česko – Polsko.

Partnerem projektu na polské straně je Dolnoslezské vojvodství. To zajistí v letech 2026 a 2027 výměnu kolejnic a zabezpečení železničních přejezdů od státní hranice do stanice Szklarska Poręba Górna. „Díky členství Česka a Polska v Evropské unii a podpoře přeshraniční spolupráce se podařilo obnovit unikátní kulturní památku, která může na obou stranách hranic nadále sloužit cestujícím a podporovat turistický ruch. Zároveň bude pro budoucí generace zachována technologie, která k evropské železnici po desetiletí patří,“ doplňuje Václav Lebeda ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

Původní ozubnicové tyče z trati se staly součástí sbírek Národního technického muzea, Muzea zubačky v Kořenově nebo železničního muzea v Dolní Lipce. Pro fanoušky železnic zajišťuje jejich prodej Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jedna tyč stojí 1 000 korun. Zhotovitelem prací na zubačce byla společnost Chládek a Tintěra, opravu v Kořenově provedla společnost Pirell.

Jak to, že ozubnicová trať do Kořenova přežila?

Mnoho lokálních tratí v naší vlasti trpí malým zájmem lidí o cestování a hrozí jim zánik. Jiné už zanikly. Opačným příkladem je trať z Tanvaldu nahoru do Kořenova. I na této trati byl již provoz zastaven, dnes však jejích služeb využívají turisté a cykloturisté a trať zažívá znovuzrození. Proč je to tady možné?

1. Atraktiviní krajina láká na výlety
  • Trať vede malebným údolím Jizery, přes Jizerské hory a Krkonoše.
  • Nabízí výhledy, tunely, viadukty a technické památky, které lákají turisty.
  • I mimo sezónu (např. na podzim) jsou vlaky plné pěších turistů a cyklistů.
2. Technická jedinečnost láká turisty
  • Jediná ozubnicová trať v Česku
  • Nejstrmější trať v republice (sklon až 58 ‰).
  • Součástí je tunel dlouhý 932 m, viadukty a historické objekty.
3. Historická a kulturní hodnota
  • Trať je kulturní památkou – vznikla jako spojení Rakouska-Uherska s Pruskem.
  • V Kořenově je železniční muzeum, pořádají se nostalgické jízdy.
4. Modernizace a přiblížení lidem
  • Došlo k doplnění nových zastávek (např. Desná-Riedlova vila).
  • Nasazení nízkopodlažních souprav.
  • Obnovení přeshraničního provozu do Polska (Szklarska Poręba).
5. Aktivní místní komunita
  • Založení Železniční společnosti Tanvald.
  • Spolupráce s obcemi, muzei, turistickými organizacemi.
  • Trať je totiž závislá na turistech – nikoliv na běžné dopravě (do škol, fabrik).

Když železnice určovala hranice států

Trasa železnic, které byly stavěny v době císařství, měla vliv nejen na tehdejší hospodářský rozvoj měst a krajů, ale i na pozdější vytýčení státních hranic nástupnických států c. k. monarchie. V mnoha případech trasování železnice rozhodovala o tom, který kopec, která vesnice a dokonce i město připadne kterému státu – podle toho, kudy vedla trať a jak byla která obec napojena na vnitrozemí nového státu.
Takovým příkladem je i trať z Tanvaldu přes Kořenov do Harrachova a dále do polského města Szklarska Poręba. Finální vytýčení hranice v této oblasti proběhlo až v 50. letech 20. století, kdy byla v roce 1958 podepsána Smlouva o konečném vytyčení státních hranic mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou. Tato smlouva ukončila pohraniční spory, které se táhly od vzniku obou států v roce 1918 a zahrnovaly oblasti jako Těšínsko, Orava, Spiš, Kladsko a další.
V oblasti kolem Harrachova získalo Československo osadu Mýtiny (dříve polská osada Tkacze), spolu se železniční tratí a kopcem Mrtvý vrch (1062 m n. m.). Na oplátku Polsku připadlo území u Kacířské skály. Tato výměna umožnila obnovení vnitrostátního železničního spojení mezi Harrachovem, Kořenovem a Tanvaldem, což mělo významný dopad na dopravu a rozvoj turismu v oblasti.

Co je to ozubnicová železnice

Abtova ozubnice je technické řešení používané na ozubnicových železnicích, které umožňuje bezpečný provoz na tratích s velmi strmým sklonem. Systém využívá ozubená kola na lokomotivě, která zabírají do ozubeného hřebene (ozubnice) umístěného uprostřed koleje. Abtova ozubnice může mít jeden, dva nebo až tři pásy ozubených lamel se zuby vedle sebe. Vícelamelová ozubnice zajišťuje plynulejší záběr a klidnější chod vlaku. Autorem tohoto systému je Carl Roman Abt, švýcarský strojní inženýr, který si konstrukci nechal patentovat v roce 1882. Jeho systém se rozšířil po celém světě a dodnes se používá na několika horských železnicích.
V České republice je na trati z Tanvaldu do Kořenova použita jedno-lamelová Abtova ozubnice, tedy s jednou řadou zubů v délce 4 744 metrů. Zbytek trati již nemá tak velké stoupání a je veden jako běžná adhezní železnice. Maximální sklon ozubnicové části dosahuje 58 ‰, což je nejstrmější železniční trať v Česku. Trať překonává převýšení 235 metrů na 7 kilometrech. Zajímavostí je také tunel mezi zastávkou Kořenov a stanicí Kořenov, jehož délka činí 932 metrů.

Historie ozubnicové železnice v Čechách

Úsek z Tanvaldu do Kořenova byl budován se záměrem propojit stávající tratě Liberec – Tanvald a Železný Brod – Tanvald s plánovanou tratí Jelenia Góra – Kořenov (tzv. Zackenbahn), tedy propojit Rakousko-Uhersko s Pruskem.
  • 30. června 1902: došlo k otevření trati z Tanvaldu do Kořenova.
  • 1. listopadu 1902: byla trať napojena na sever do Pruska.
  • 1923: trať do Kořenova byla elektrizována pruskou trakční soustavou.
  • 1945: elektrický provoz byl ukončen, troleje i sloupy byly odstraněny.
Po druhé světové válce bylo pruské Slezsko obsazeno Polskem a přeshraniční provoz mezi stanicemi Kořenov a zastávkou Harrachov (původně Strickerhäuser, polsky Tkacze) byl zastaven. Napájecí zařízení bylo z důvodu zastavení provozu a obsazení armádou Sovětského svazu do roku 1958 rozebráno.
V roce 1958 byla zastavena doprava i v českém úseku Tanvald–Kořenov. Po výměně území s Polskem, která proběhla 14. února 1959, byl provoz na české straně obnoven až do obce Mýtiny, přičleněné z Polska k Harrachovu. Stanice se označovala jako Harrachov-Mýtiny, dnes nese název Harrachov (Tkacze). Stejnojmenná zastávka je však od centra Harrachova vzdálena asi 2,5 km lesem po červené turistické trase. K zastávce vede slepá silnice, ke které zajíždí autobus z Harrachova.
Vlaky s použitím ozubnice jezdily do 80. let 20. století. Novější a silnější lokomotivy již dokázaly zvládnout trať bez ozubnice, a tak je běžný železniční provoz na ozubnicové dráze zabezpečován adhezně (tedy bez použití ozubnice). Vlaky jsou díky tomu znatelně rychlejší. Ozubnicové lokomotivy se dnes používají pouze při nostalgických jízdách.
Od 28. září 1997 byl provoz v úseku Tanvald–Kořenov–Harrachov zastaven kvůli nízkému zájmu cestujících (zastávka Harrachov je od města daleko a v Kořenově není mnoho turistických cílů). K obnovení provozu došlo již v prosinci 1998. V květnu 2003 byla založena Železniční společnost Tanvald, jejímž cílem je záchrana a ochrana této železniční trati. Společnost zřídila železniční muzeum v objektu staniční budovy dopravny Kořenov a obnovila areál depa.
V letech 2009–2010 byly na trati zřízeny nové železniční zastávky Desná-Riedlova vila a Desná-Pustinská. Po rekonstrukci byla v srpnu 2010 opět zahájena osobní doprava v úseku z Harrachova do Szklarska Poręba Górna.

Navazující příspěvky

Vlaková zastávka a výhybna Dolní Polubný prošly v roce 2025 modernizací. Nacházejí se zde dvě nástupiště. Chybí však zde odjezdové tabule a ani hlášení staničního rozhlasu zde není k dispozici. Ve stanici se mohou střídat běžné vlaky s jízdami historických souprav. Přístřešek a lavičku nabízí veranda staniční budovy. Jinak tu nejsou žádné služby. Z nástupiště lze bezpečně studovat ozubené lamely a výhybky ozubnicové tratě.

Vlakové nádraží Kořenov – Trať i nádraží v Kořenově prošly modernizací. Nacházejí se zde tři nástupiště, která jsou však nízká. Chybí zde odjezdové tabule a ani hlášení staničního rozhlasu zde není k dispozici. Ve stanici se mohou střídat běžné vlaky s jízdami historických souprav. V přízemí staniční budovy se nachází malá čekárna. Toalety a možnost občerstvení jsou v části budovy, kde sídlí muzeum. Před nádražím je dostatek prostoru pro auta.

Vlaková zastávka Desná-Riedlova vila je na znamení. Pokud chcete v této zastávce z vlaku vystupovat, buďte vždy v prvním voze – nástupiště je totiž krátké a u delších vlaků mohou být některé vozy mimo nástupiště, takže dveře nepůjdou otevřít. Zajímavostí je, že právě zde začíná ozubnicový úsek jediné české ozubnicové železnice do Kořenova. Ozubené lamely si zde můžete bezpečně prohlížet přímo z nástupiště.

Diskuzní fórum

Zanechat komentář