1 comment on Do české železnice letos zamíří rekordních 72 mld Kč0

Okomentuj nádraží

Ačkoliv nová vláda pana Babiše ve svém prohlášení klade větší důraz na podporu silnic a dálnic, než na železnice, pošle na železniční dopravní infrastrukturu přes SFDI rekordních 72,2 mld Kč. To je o 9,5 mld více jak vloni. Peníze poputují do projektů, které výrazně zlepší každodenní cestování, 20 mld se vynaloží na cyklickou údržbu trati. Rekonstrukcemi za stovky milionů projdou další nádražní budovy, do zvýšení bezpečnosti přejezdů půjde tři čtvrtě miliardy korun. Hned několik tratí se dočká elektrizace. Vše ještě závisí na schválení rozpočtu českým parlamentem. I tak se některé stavby odkládají.

Hlavní stavby roku 2026

  • Ještě na jaře začne stavba patnáctikilometrového úseku nové trati z pražské Ruzyně do Kladna. Jde o nejdelší etapu projektu Praha – Letiště – Kladno, z velké části povede v nové stopě a vlaky zde budou díky narovnaným obloukům a elektrizaci jezdit rychlostí až 145 km/h.
  • Rozběhne se modernizace úseku z Plzně přes Nýřany do Chotěšova, který se stane součástí moderní trati ze západočeské metropole do Bavorska, a začne dlouho připravovaná přestavba železničního uzlu Ostrava. Opravy se letos dočká poslední trať zasažená povodněmi na podzim roku 2024, z Opavy do Kravař.
  • Odstartuje rekonstrukce vytíženého úseku z Kolína do Kutné Hory, která díky Hlízovské spojce odstraní křížení tras hlavního koridoru z Prahy na Moravu se směrem na Havlíčkův Brod. Začnou práce na revitalizaci a elektrizaci trati z Nýřan do Heřmanovy Huti, trolejového vedení se dočká také úsek z Rudoltic v Čechách do Lanškrouna.

Tunel mezi Dejvicemi a Veleslavínem získal zelené razítko EIA: klíčová část projektu Praha Ruzyně – Letiště – Kladno se může posunout do další fáze příprav. Ministerstvo životního prostředí posoudilo vliv chystané stavby z pražských Dejvic do Veleslavína na přírodu i zdraví obyvatel a na konci prosince 2022 vydalo souhlasné stanovisko. Trať povede ve zcela nové stopě, tunelem pod Střešovicemi. Souhlasné stanovisko EIA potvrzuje, že připravovaná stavba prošla hodnocením dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví. Zároveň stanovuje podmínky, jejichž cílem je zajistit potřebná opatření a minimalizovat negativní vlivy záměru. Přímo v trase budoucího tunelu letos mezi oběma stanicemi probíhaly inženýrskogeologické průzkumy. Ty přinesou podrobné informace o podloží a stanou se důležitým podkladem pro navazující povolovací proces. Převedení železnice pod zem uvolní koridor stávající trati. Na jejím místě vznikne zelená radiála, která bude sloužit jako prostor pro volný čas a stane se zcela novou spojnicí Dejvic a Divoké Šárky pro chodce i cyklisty. Zahájení výstavby nové trati mezi Dejvicemi a Veleslavínem se plánuje na rok 2028.

Přehled investic Správy železnic s plánem zahájení v roce 2026

  • Rekonstrukce traťového úseku Kutná Hora – Kolín
  • Modernizace trati Praha-Ruzyně – Kladno
  • Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. hranice SRN, 2. stavba, úsek Plzeň – Nýřany – Chotěšov
  • Zvýšení trakčního výkonu napájecí stanice Břeclav
  • Rekonstrukce trati Opava – Kravaře ve Slezsku
  • Optimalizace a elektrifikace trati České Velenice – Třeboň – Veselí nad Lužnicí. Velmi důležitá stavba zejména pro nákladní dopravce, protože jim nabídne alternativní trasu pod dráty do Rakouska. Jedna z podmínek dopravců, aby mohla být zahájena modernizace brněnského železničního uzlu.
  • Revitalizace a elektrizace trati Nýřany – Heřmanova Huť
  • Rekonstrukce mostu v Žatci na trati Praha-Bubny – Chomutov
  • Prostá elektrifikace včetně ETCS trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun
  • Rekonstrukce traťového úseku Žďár nad Sázavou – Sázava u Žďáru
  • Modernizace železničního uzlu Ostrava
  • Rekonstrukce nádražní budovy Bohumín, 2. etapa
  • Infrastruktura pro odstavování bateriových souprav BEMU ve Frýdku-Místku
  • Revitalizace trati Kostelec u Jihlavy – Telč – Slavonice
  • Rekonstrukce a doplnění přenosové sítě pro ERTMS
ERTMS je jednotný evropský systém řízení a zabezpečení železniční dopravy. Jedná se o komplexní komunikační a řídicí infrastrukturu, která zajišťuje přenos informací potřebných pro provoz ETCS a dalších systémů řízení dopravy. Jeho cílem je interoperabilita železnice v celé Evropě, zvýšení kapacity tratí, sjednocení zabezpečovacích systémů a celkové zvýšení bezpečnosti provozu. ETCS je technická implementace vlakového zabezpečovače, která dohlíží na dodržování rychlostí, brzdných křivek a v případě potřeby může vlak automaticky zastavit. Z toho plyne, že ETCS je podmnožinou ERTMS – funguje jako jeho klíčová část, která zajišťuje automatickou kontrolu rychlosti, dozor nad pohybem vlaků a bezpečné vedení jízdy. ERTMS tedy představuje nadřazený systém zahrnující jak ETCS (zabezpečení jízdy), tak i rádiový komunikační systém (GSM‑R / FRMCS) a další komponenty umožňující jednotné řízení železniční dopravy v Evropě.
  • Rekonstrukce dvou mostů na trati Slavonice – Telč
  • Optimalizace a elektrifikace trati Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek – dlouho připravovaná a mnohokrát odkládaná stavba se snad začne již stavět. Propojení a zdvoukolejnění Frýdku-Místku s Ostravou je jednou z NEJ českých železničních staveb.
  • Rekonstrukce nádražní budovy Cheb
  • Rekonstrukce stanice Turnov
  • Rekonstrukce nádražní budovy Turnov, 3. etapa
  • Rekonstrukce nádražní budovy Hodonín
  • Rekonstrukce nádražní budovy Tábor
  • Rekonstrukce nádražní budovy Jihlava
  • Rekonstrukce nádražní budovy Letohrad

Nové opravy zahájené v roce 2026

  • Cyklická obnova trakčního vedení v úseku Řehlovice – Úpořiny (Ústecký kraj)
  • Cyklická obnova tratí v úseku Nymburk – Kolín – Kutná Hora – Čáslav – Golčův Jeníkov
  • Cyklická obnova tratí v úseku Pardubice – Kolín
  • Cyklická obnova tratí v úseku Roudnice n. Labem – Hrobce
  • Cyklická obnova tratí v úseku Vsetín – Horní Lideč

Cyklická obnova trati

označuje pravidelně se opakující, plánovanou obnovu jednotlivých částí železniční tratě, např. kolejnic, pražců, štěrkového lože, železničních přejezdů, zabezpečovacího zařízení apod. Obnova probíhá v intervalech daných technickými normami nebo doporučenou životností, např. 15, 25 či 30 let podle typu stavby a použitého zařízení. Má preventivní charakter – cílem je předejít mimořádnostem, degradaci trati, snížení rychlosti a výlukám způsobeným opotřebením koleje.
Cílem je zachování provozuschopnosti a bezpečnosti, kdy se kvalita trati nesmí dostat pod limitní hodnoty (geometrie koleje, únosnost, odvodnění, hladina vibrací a hluku). Správa železnic používá cyklické obnovy ve svých plánech, aby byl systém údržby předvídatelný a ekonomický.
Kolejnice mají životnost cca 20–30 let, pražce 25–40 let a štěrkové lože 10–20 let dle zatížení a odvodnění.

Stavby, které se odkládají

Bohužel se opět odkládá začátek modernizace takzvané Vlárské dráhy mezi Blažovicemi a Nesovicemi v Jihomoravském kraji. Výběrové řízení má proběhnout až v příštím roce a samotná stavba by měla začít nejdříve v roce 2028. Cílem modernizace je výstavba nových nástupišť, zvýšení traťové rychlosti a především elektrifikace této dvoukolejné trati. Jde totiž o jedinou dvoukolejnou trať v České republice, která dosud není elektrifikovaná. Zároveň je to poslední trať zaústěná do brněnského železničního uzlu, po níž stále jezdí motorové vlaky.

Druhou odloženou stavbou na jižní Moravě je rekonstrukce úseku mezi Kuřimí a Tišnovem. V Tišnově se měla konečně dočkat přestavby staniční budova, nástupiště i podchod, který je dnes v havarijním stavu. V tomto případě se odhadovaný posun týká „jen“ jednoho roku. Pokud by v úseku Kuřim–Tišnov došlo k úplným výlukám, nabízí se jejich časové sladění se stavbami železničních mostů v brněnských Židenicích nebo na Lesné.

Diskuzní fórum

Jeden komentář

  1. Anonym 31. 1. 2026 v 23:15 - Odpovědět

    Holt v Tišnově se asi čeká až to spadne i když ví,že je nádraží v havarijním stavu

Zanechat komentář