Nádražní hrady

Okomentuj nádraží

Nádražní hrady na českých nádražích

jsou opravdu zajímavý fenomén české železniční historie a turistiky. Jedná se o zmenšené modely hradů a zámků, často postavené přímo na nádražích nebo v jejich blízkosti. Obvykle jde o venkovní stavbičky z betonu či kamene, vysoké kolem 1–2 metrů. Nejde o přesné zmenšené modely, ale spíš o stylizované miniatury s věžemi, hradbami a cimbuřím. Jde o specifický fenomén lidové architektury ve veřejném prostoru, který nemá přímou obdobu v zahraničí. Staviteli byli většinou amatéři, často železničáři, někdy místní modeláři nebo kamenické školy. V odborné literatuře zatím není toto téma souhrnně zpracováno.

Nejvíc „nádražních hradů“ vznikalo v 60.–80. letech 20. století, často jako práce železničářů ve volném čase nebo v rámci akcí „Z“ (dobrovolnických brigád). Smyslem bylo ozvláštnit prostředí nádraží a zpříjemnit cestujícím čekání. Často měly i výchovný nebo vlastivědný charakter – představovaly hrady a zámky z daného regionu. Nejvíc se rozšířily právě na Posázavském pacifiku, kde se staly takřka symbolem. Pro mnohé cestující jsou to nostalgické památky na staré časy železnice. Některé jsou udržované a opravené, jiné bohužel chátrají. Pro turisty a nadšence do železnice tvoří zajímavý doplněk atmosféry nádraží. Železničáři i obyvatelé města je vnímali jako součást svého nádraží.

O tomto fenoménu „nádražních hradů“ (miniaturách hradů a zámků u českých nádraží) neexistuje (?) známá ucelená odborná studie ani akademický souhrn. Fenomén se objevuje spíš v popularizačních textech a sběratelských/amatérských přehledech. A ty většinou obsahují jen jeden nebo jen několik málo hradů. Kompletní přehled není.

Pojďme udělat přehled nádražních hradů

„Nádražní hrady“ představují unikátní prolnutí železniční kultury, amatérského stavitelství a místní identity. I když zatím nebyly odborně systematicky zpracovány, mají potenciál stát se zajímavým tématem kulturně-historického výzkumu i turistické atraktivity.

Chceme udělat první ucelenou foto-sbírku nádražních hradů. Pokud o nějakém „nádražním hradu“ víte, napište nám, ideálně, když pošlete i fotku s umístěním.

Zastávka Březí u Mikulova

V již značně zchátralém stavu je nádražní hrad na zastávce Březí, která leží na trati mezi Břeclaví a Mikulovem. Model by měla znázorňovat nedaleký mikulovský zámek.

: Železničáři z dlouhé chvíle zdobili svá nádraží modely různých hradů a zámků.

: Ve stanici Březí je model zámku. Má se jednat o zámek v Mikulov, který na konci války, v roce 1945, vyhořel.

: Model Mikulovského zámku je na pomezí kýče a kutilství.

: Před rozvalinou zámku je zbytek kašny.

Kojetín

Podoba hradu u nádraží v Kojetíně je nejspíše inspirována Karlštejnem. Byť i v samotném Kojetíně býval středověky hrad a to v lokalitě Suché louky. Pravděpodobně ho nechal postavit husita Havel Drastila z Kojetína, připomínaný roku 1429, který v okolí loupil. Nejednalo se o klasický kamenný hrad, ale spíše o vojenský tábor obehnaný bažinami, vzniklých v záplavové části řeky Moravy.

V září 2017 prošel hrad u nádraží rekonstrukcí. Kojetínský občan Martin Miko se do opravy pustil od základů hradeb až po konečný nátěr. Při tom mu pomáhal Květoslav Vybíral, jehož maminka sloužila na nádraží. Lidé jim fandili a přispívali na obnovu hrádku.

: V září 2017 prošel hrad u nádraží rekonstrukcí. Kojetínský občan Martin Miko se do opravy pustil od základů hradeb až po konečný nátěr. Při tom mu pomáhal Květoslav Vybíral, jehož maminka sloužila na nádraží. Lidé jim fandili a přispívali na obnovu hrádku.

: Podoba hradu je nejspíše inspirována Karlštejnem. Byť i v samotném Kojetíně býval středověky hrad a to v lokalitě Suché louky. Pravděpodobně ho nechal postavit husita Havel Drastila z Kojetína, připomínaný roku 1429, který v okolí loupil. Nejednalo se o klasický kamenný hrad, ale spíše o vojenský tábor obehnaný bažinami, vzniklých v záplavové části řeky Moravy.

: Kdo je autorem nádražního hradu v Kojetíně, ani přibližnou dobu jeho vzniku, neznáme.

: Hned vedle kojetínského nádraží, poblíž 1.koleje vpravo, stojí miniatura hradu.

Nádražní hrad Malá Skála

Většina nádražních hradů stojí poblíž staniční budovy. Na nádraží Malá Skála je však nádražní ‚zámek‘ umístěn na protější straně kolejí. Zajímavostí je jeho doplnění o modelovou železnici. Zda po ní někdy skutečně jezdil vlak, nevíme.

: Nádraží Malá Skála, pohled z nástupiště.

: Na druhé straně nádraží, ze třemi kolejemi a třemi nástupišti, za příkopem u lesní pěšiny maličká modelová železnice

: Jaké nádraží bylo předlohou modelu nevím.

: Železniční trať začíná ve svahu a jediným obloukem pokračuje před nádraží. Jestli tudy někdy projel byť jediný vlak nevíme.

Model mohyly M. R. Štefánika na Myjavě

Do našeho přehledu přidáváme i nádražní model od našich východních sousedů – z nádraží ve slovenské Myjavě. Nachází se tu model mohyly Milana Rastislava Štefánika, a to dokonce v přesném měřítku 1 : 30. Samotný vrchol Bradlo s mohylou leží asi 13 km odsud po červené turistické značce. Turistická cesta však nezačíná přímo u nádraží, jak jsme zvyklí z Česka, ale až na křižovatce směrem do města.

: V Myjavě na vlakovém nádraží mají model 1:30 mohylu M. R. Štefánika, jejíž originál stojí na vrchu Bradlo.

: A proč právě zde na Nádraží v Myjavě. Protože vrchol Bradlo je odsud asi 13 km po červené turistické značce. Ta však nezačíná přímo na nádraží, jak jsme zvyklí od nás, ale o kus dál, na křižovatce k městu.

: Nádrží Myjava přístup na vlak směr Morava.

: Pod přístřeškem jsou nové lavičky. Povrch rovný, všechno je upravené a čisté. Chybí mi tu ale odjezdová tabule. Není ani hlášení staničního rozhlasu.

Veselí nad Lužnicí

U železniční stanice ve Veselí nad Lužnicí stojí poměrně rozměrná miniatura hradu. Část je stylizovaná jako zřícenina a část jako hrad. Je to vizuálně poměrně výrazný objekt v prostranství jižně od budovy nádraží. Model je zmiňován jako jeden z větších modelů tohoto typu na českých nádražích: více věží, arkýřů a gotických detailů. Popis nádraží Veselí nad Lužnicí