Názvy tratí v Česku

Bechyňka je přezdívkou pro železniční trať z Tábora do Bechyně s číselným označením 202. Jde o vůbec první elektrizovanou tratí v Česku, na které dodnes jezdí České dráhy. Trať je známá pro sdružený most Duha pro silniční i železniční provoz.

Bezdružická lokálka – označení pro železniční trať číslo 177 z Pňovan přes Konstantinovy Lázně do Bezdružic. Dopravcem jsou České dráhy, které zde provozují moderní jednotky RegioFox, které pokračují do Plzně a dále do Radnice po trati číslo 176, viz Radnická lokálka.

Buštěhradská dráha – označení tratě číslo 120 z Prahy přes Kladno do Rakovníku. Název je odvozen od obecného označení privátní železniční společnosti, která v letech 1855–1922 provozovala tratě v severozápadních Čechách spojující Kladensko, později i Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou. Na trati dnes jezdí osobní a spěšné vlaky Českých drah a dále rychlíky dopravce Arriva z Prahy do Rakovníku. V současnosti trať z Prahy do Kladna prochází modernizací, hotové je například již nádraží v Praze – Bubnech.

Dráha národního parku – soubor tří tratí, které dohromady obkružují národní parky České a Saské Švýcarsko a vedou i chráněnými oblastmi Lužických hor, Českého Středohoří a Labských pískovců. Jde o tyto tratě. Trať číslo 083 vede z Děčína do Rumburku přes Bad Schandau, Mikulášovice a Šluknov (provoz osobních vlaků zajišťují České dráhy). Trať 081 z Děčína vede přes Českou Kamenici (zde začíná trať číslo 082 do Kamenického Šenova, viz Sklářská lokálka Šenovka) a Rybniště do Rumburku (provoz v celém úseku vlaků zajišťují České dráhy). Poslední trať je trať číslo 084 z Mikulášovic do Rumburku přes vesnici Panský (provoz zajišťují především České dráhy).

Dráha císaře Františka Josefa – tento název je sice zažitý především v Rakousku pro trať z Vídně do Českých Velenic, nicméně v roce 1866 byla založena společnost nesoucí tento název. Tato firma provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou, mezi Českými Velenicemi a Chebem a mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí. Lze tedy říct, že pokud cestujeme vlakem z Prahy do Veselí nad Lužnicí, jedeme po dráze císaře Františka Josefa. Dnes se tato trať nazývá také čtvrtý železniční koridor.

Halštrovská dráha – označení pro trať číslo 146 z Tršnic do Lub u Chebu. Dopravcem na této trati jsou České dráhy, které provozují přímé vlaky až do Chebu. V turistické sezóně jsou o víkendech vybrané spoje vedeny až do Mariánských lázní.

Nádraží Luby u Chebu

Hrbatá – název nebo přezdívku Hrbatá nesou dokonce dvě tratě, respektive tři, pokud zamíříme na Slovensko. Jedná se o trať číslo 224 z Tábora do Horní Cerekve přes Obrataň a Pelhřimov. Na této trati vedoucí náročným terénem Českomoravské vysočiny najdeme několik zajímavých mostů. Provoz zajišťují České dráhy a většina spojů jede až do Jihlavy. Dále jde o trať číslo 173 z Prahy přes Řeporyje do Rudné a dále do Berouna. Dopravu zajišťují České dráhy jednotkami RegioFox. Název Hrbatá nese navíc trať z Kútú do Trnavy přes Šaštín-Stráže.

Humpolačka – označení pro lokální trať číslo 237 z Havlíčkova Brodu do Humpolce. Provoz zajišťují České dráhy motorovými osobními vlaky typu RegioSpider od Stadleru.

Jemnička – označení pro železniční trať číslo 243 z Moravských  Budějovic do Jemnice. Provoz pravidelných osobních vlaků Českých drah byl ukončen 31. prosince 2010. Dnes je však na trati zajištěn výletní provoz, který je udržován v letní sezóně pravidelně od roku 2014. Čtyři páry spojů v nepracovní dny zajišťuje společnost Railway Capital.

Karlovička – označení pro železniční trať číslo 282 ze Vsetína do Velkých Karlovic. Dopravcem na trati je společnost ARRIVA.

Kolešovka – označení pro železniční trať číslo 125 z Krupé do Kolešovic. Traťová tabulka 125 obsahuje i navazující úsek po trati 124 do Lužné u Rakovníka a Rakovníka, kam vlaky jedou dvojí úvratí (v Krupé a v Lužné). Trať je bez pravidelné osobní dopravy, jen několik málo spojů za rok zajišťuje historickými vlaky dopravce Die Länderbahn CZ. Na podzim 2024 a na jaře 2025 byla na této trati objednána Středočeským krajem náhradní vlaková doprava.

Kopidlnka – označení pro železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno pod číslem 063. Trať vede z Bakova nad Jizerou do Kopidlna přes odbočku Zálučí, Dolní Bousov, Dětenice, Libáň a odbočku Kamensko. Pravidelná osobní doprava byla ukončena 31. října 2021. Úsek Kopidlno – Dolní Bousov slouží jako experimentální trať společnosti AŽD Praha. V dubnu 2025 na ni vyjel poprvé autonomní vůz 811.111 EDITA (Experimentální Drážní vozidlo pro Inovativní Technologie AŽD) v pravidelném provozu s cestujícími. V roce 2026 EDITA pojede v těchto dnech: 3.–5. dubna, 1.–3. května, 6.–7. června, 29. června–5. července, 3.–9. srpna, 5.–6. září, 3.–4. října. Během ostatních víkendů od dubna do října a během letních prázdnin, mimo vyhrazených termínů pro autonomní provoz, budou dopravu na Kopidlnce zajišťovat konvenční motorové vozy nebo jednotky.

Kořenovská zubačka nebo také Polubenka je název pro trať z Tanvaldu do Harrachova. Zubačka se honosí mnoha zajímavými umělými stavbami, mimo jiné pěti tunely, z nichž nejdelší měří 940 metrů, dodnes dochovanou 4,43 km dlouhou dvoupásovou Abtovou ozubnicí v ose koleje na sedmikilometrovém úseku Tanvald – Kořenov, překonávajícím výškový rozdíl 235 metrů maximálním stoupáním až 58 promile, které je největším v České republice. V roce 2025 byla dokončena modernizace trati. Kořenovská zubačka je součástí tzv. Jizerskohorské železnice.

Kozí dráha – jednokolejná trať číslo 132 z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Lokálka, kam se snad nyní vrací pravidelný provoz. Pravidelný provoz na trati skončil v prosinci 2007, v květnu 2010 zde ještě nasadil RegioJet v rámci svých propagačních jízd jednotky Siemens Desiro, v letech 2013–2015 zde byla prázdninová víkendová linka. V jízdním řádu pro rok 2026 je počítáno s turistickými víkendovými vlaky od konce března do začátku září. Vlaky zajistí dopravce KŽC Doprava, s.r.o.

Krušnohorský Semmering – trať číslo 142 z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu přes Potůčky. Trať je dlouhá 47,2 km a její nejvyšší bod se nachází v nadmořské výšce 915 m mezi zastávkou Nejdek-Oldřichov a stanicí Pernink  (902 m n.m.). Dopravcem jsou České dráhy, které zde provozují moderní nízkopodlažní jednotky RegiooShark.

Levobřežka – přezdívka pro hlavní železniční trať z Prahy do Děčína. Jejím protikladem je Pravobřežka, která vede z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. Té se dříve přezdívalo uhelná magistrála. Obě tratě jsou dvoukolejné a elektrifikované. Z vlastní zkušenosti doporučujeme se projet po obou tratích. Na Levobřežce jezdí dálkové vlaky z Prahy do Německa, na Pravobřežce jezdí například RegioJet z Kolína do Ústí nad Labem.

Liteňka – jednokolejná regionální trať číslo 172 mezi Zadní Třebani a Lochovicemi přes Liteň, kde vlaky mají úvrať. Dopravu zajišťují České dráhy.

Mirošovka – nebo také Mirošovská lokálka je název tratě číslo 175 z Rokycan do Nezvěstic. Dopravcem na této trati jsou České dráhy, v úseku z Rokycan přes Mirošov do Příkosic zde jezdí jednotka RegioFox, dále do Nezvěstic jede RegioNova. Provoz je zajištěn celoročně.

Moravsko-slezská ústřední dráha – privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která postavila a provozovala tratě mezi Olomoucí, Opavou a Hlucholazy (tehdy pruské město Ziegenhals) a dnes už neexistující přeshraniční spojku z Krnova do tehdejších pruských Hlubčic. Trať z Olomouce do Krnova a dále do Opavy má označení číslo 310 a jezdí zde osobní vlaky a rychlíky Českých drah, do Glucholaz a dále do Jeseníku vede trať číslo 318.

Netolička – trať číslo v 193 v Jihočeském kraji. Původně šlo jen o trať Dívčice–Netolice, od března 2020 součást tratě Netolice – Číčenice – Týn nad Vltavou. Od 26. února 2011 je na trati zastavený provoz osobních vlaků, dnes jezdí vlaky už jen příležitostně. Úsek Číčenice – Týn nad Vltavou je nazýván Vltavotýnská lokálka, je ovšem rovněž bez pravidelného provozu.

Podkrušnohorská magistrála je označení pro železniční trať číslo 140 z Chomutova do Chebu. Trať má délku 112 km a převážně zde jezdí České dráhy včetně rychlíků Krušnohor do Prahy. Lze však konstatovat, že fakticky jde i o trať číslo 130 z Kadaně do Ústí nad Labem.

Podřipské lokálky – označení pro trať číslo 095 z Vraňan přes Straškov do Zlonic a trať číslo 096 z Libochovic přes Straškov do Roudnice nad Labem. Trať číslo 095 využívají vlaky Českých drah pouze v úseku z Vraňan do Straškov, úsek do Zlonic je aktuálně mimo provoz kromě dvou párů vlaků „Podřipská střela“ společnosti AŽD dvakrát za rok. Trať číslo 096 využívají vlaky Českých drah pouze v úseku z Roudnice nad Labem do obce Bříza, v turistické sezóně se můžete svézt dopravcem KŽC Doprava, s.r.o. až do Libochovic.

Polenská lokálka – označení pro železniční trať Dobronín–Polná, dříve měla číslo 249. Trať je odbočkou z hlavní tratě z Jihlavy do Havlíčkova Brodu. Provoz na trati byl zahájen v roce 1904. Do roku 2021 byla trať zanesena s příležitostnou dopravou v jízdním řádu, ale od roku 2010 na dráhu žádný osobní vlak nevyjel. Trať je v havarijním stavu, úsek do Polné v délce asi 3 km je dle Map.cz již neexistující. Přesto existuje spolek, který se snaží jednat o obnově.

Poličská lokálka – označení pro trať číslo 261 ze Svitav přes Poličku do Žďárce u Skutče. Dopravcem na této trati jsou České dráhy, vybrané vlaky jedou celou trasu.

Pravobřežka – viz Levobřežka výše.

Pražský Semmering – označení úseku z Prahy-Smíchova severního nástupiště nad Hlubočepy přes Prahu-Žvahov do Prahy-Jinonic v rámci tratě Praha-Smíchov – Hostivice. O víkendu zde jezdí tzv. Pražský motoráček dopravce KŽC Doprava, s.r.o. z pražského hlavního nádraží na Zličín. České dráhy zajišťují spoje do Rudné u Prahy.

Radnická lokálka – označení pro trať číslo 176 z Ejpovic do Radnice. Dopravcem jsou České dráhy, které zde provozují moderní jednotky RegioFox, které pokračují do Plzně a dále přes Pňovany do Bezdružic po trati číslo 177, viz Bezdružická lokálka.

Rožnovka – označení pro jednokolejná regionální trať číslo 281 z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Dopravu zajišťují České dráhy jednotkami RegioShark, avšak dva páry spojů zajišťuje navíc dopravce Arriva až do Vsetína. Některé spoje Českých drah pokračují do Kojetína.

Seldčanský Pacifik neboli  Sedlčanka – malebná a romantická lokálka z Olbramovic do Sedlčan, v jízdním řádu nese číslo 223. Provoz zajišťují České dráhy, trať má číselné označení až do Benešova a tudíž i motorové osobní vlaky ze Sedlčan jezdí přímo až do Benešova.

Sklářská lokálka Šenovka – malebná muzejní železnice označená v jízdním řádu jako trať 082 vedoucí z České Kamenice do Kamenického Šenova, dlouhá přibližně 5 km, se nachází na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor, z větší části v Ústeckém a částečně v Libereckém kraji. Odbočuje ze železniční stanice Česká Kamenice, která se nachází na trati SŽDC č. 081 Děčín – Rumburk. Jedná se o poslední pozůstatek po místní dráze Česká Lípa – Česká Kamenice, na jejímž úseku Česká Lípa střelnice – Kamenický Šenov byl provoz zrušen již v září 1979. Pravidelný provoz vlaků byl znovu obnoven pod taktovkou KŽC v roce 2009, tedy 30 let po jeho zrušení.

Slavonická lokálka – označení pro trať číslo 227 z Kostelce u Jihlavy do Slavonic. Trať původně vedla dále do Rakouska, ale po druhé světové válce byly koleje vytrhány a od té doby už vlaky jezdí jen do Slavonic. Z původní tratě přes „čáru“ je dnes cyklostezka až do Waidhofenu dlouhá přibližně 27 km. Na českém úseku dnes jezdí především spěšné vlaky Českých drah zajišťující přímé spojení až do Havlíčkova Brodu. V současné době se uvažuje o modernizaci a elektrifikaci této tratě.

Slezský Semmering nebo také noblesně Nebelbahn (podle komiksu a filmu Alois Nebel) je označení úseku mezi Hanušovicemi a Jeseníkem tratě Šumperk – Jeseník – Krnov. V železniční stanici v Horní Lipové se také nachází Muzeum Slezského Semmeringu, Dopravcem na této trati jsou České dráhy, které zajišťují provoz osobních i spěšných vlaků.

Šumavské lokálky – souhrnný název pro soubor tří železničních tratí na jihu České republiky, které ze tří různých míst Jihočeského kraje směřují na Šumavu. Jsou to tratě z Českých Budějovic přes Český Krumlov do Černého Kříže (v jízdním řádku pro cestující označená číslem 194), dále z Číčenic do Nového Údolí (v jízdním řádu pod číslem 197) a spojnici mezi Strakonicemi a Volary (v jízdním řádu označenou číslem 198). Dopravcem na všech třech tratí je GW Train Regio. Trať číslo 198 je známá tím, že jde zde známá zastávka Hoštice u Volyně z české filmové komedii Slunce, seno, jahody z roku 1983. Dále se na této trati nachází nejvýše položená železniční stanice v Česku, Kubova Huť (995 m n. m.).

Švestková dráha – provozovatelem této dráhy v Českém středohoří je společnost AŽD Praha, která tuto trať z Čížkovic do Obrnice koupila v roce 2016. Trať následně prošla modernizací a firma AŽD Praha ji využívá mimo jiné k testování. Vlaky této společnosti jezdící přes tuto trať spojují Litoměřice a Most.

Tovačovka – místní dráha z Kojetína do Tovačova. Bohužel od roku 1981 je bez pravidelné osobní dopravy. Spolek Kroměřížská dráha nicméně od roku 2007 pořádá na této trati pravidelné jízdy.

Třemošnická lokálka – jednokolejná regionální železniční trať číslo 236 na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje. Vychází ze samostatného (místního) nádraží v Čáslavi naproti „hlavnímu“ nádraží na trati Kolín – Havlíčkův Brod, k němuž je spojení přes dvojitou úvrať. Další úvrať na trati je v dopravně Žleby. Jezdí zde pouze osobní vlaky Českých drah, na které je nasazena dvojice motorových vozů 810.

Uničovka – modernizovaná elektrifikovaná regionální trať z Olomouce do Šumperku přes Šternberk, která je první regionální tratí v Česku, na které jezdí osobní vlaky rychlostí až 160 km/h v úseku Olomouce – Uničov. Provoz zajišťují České dráhy jednotkami RegioPanter.

Vejprtská dráha – označení pro železniční trať číslo 137 z Chomutova do Vejprt a dále do německého Cranzahlu. Provoz o víkendech v turistické sezóně zajišťuje dopravce Die Länderbahn CZ. O trať se stará spolek příznivců této tratě a snaží se ji udržet v provozu i do budoucna. Trať je integrovaná do tarifu Dopravy Ústeckého kraje, vláček bere i cyklisty.

Vlašimka – označení pro trať číslo 222 z Benešova u Prahy do Trhového Štěpánova přes Vlašim. Dopravcem jsou České dráhy, ale od roku 2021 pouze do Vlašimi. Dále až do Trhového Štěpánova provoz v létě o víkendu zajišťuje dopravce Railway Capital.

Vltavotýnská lokálka – viz Netolička výše.

Zborovička – označení pro trať číslo 305 z Kroměříže do Zborovic. Dopravcem jsou České dráhy, které zde provozují jednotky RegioNova. Spojů není mnoho, v prosinci 2025 došlo navíc ke zrušení tří párů spojů na žádost objednavatele. Vybrané vlaky jedou až do Bystřice pod Hostýnem, respektive do Hulína.

Zubrnická muzejní lokálka – trať, kterou nenajdete v jízdním řádu Správy železnic, přesto podle nás patří do tohoto seznamu. Jde o trať z Velkého Března do Zubrnic, o kterou se stará spolek Zubrnická museální železnice. Provoz by měl být výhledově rozšířen. Vlaky na této trati jezdí jako sezónní turistická linka T3 z Ústí nad Labem do Zubrnic, odkud dále pokračuje historická autobusová linka T32 do Ústěku. V srpnu roku 1975 se na této trati natáčely epizody filmu Páni kluci.