Celkem 200 jízdních řádů vydala pro letošní jízdní řád Správa železnic. Toto číslo znamená, že v Česku máme v evidenci 200 různých tratí, pro které Správa železnic tvoří jízdní řády. Některé jízdní řády se vzájemně překrývají, většina tratí je však relativně samostatná. I díky tomu nesou některé tratě méně či více známé názvy.
Pojďme si je nyní abecedně představit a každou stručně charakterizovat.
Baťova železnice – plánovaná železniční trať z Vizovic do Valašské Polanky. Podle prvních plánů Baťovy kanceláře vypracovaných v roce 1928 mělo železniční spojení ve Vizovicích navazovat na stávající trať Otrokovice–Zlín–Vizovice a spojovat ji s Púchovem, později byly plány upraveny na propojení s mezitím dokončenou tratí Vsetín–Púchov v Lužné v roce 1937.
Most rozestavěné tratě z Vizovic do Valašské Polanky
Bechyňka je přezdívkou pro železniční trať z Tábora do Bechyně s číselným označením 202. Jde o vůbec první elektrizovanou tratí v Česku, na které dodnes jezdí České dráhy. Trať je známá pro sdružený most Duha pro silniční i železniční provoz.
Most Duha v rámci tratě Bechyňka
Budišovka – trať číslo 276 ze Suchdola nad Odrou do Budišova nad Budišovkou. V pracovní dny jede až do Budišova menší počet spojů, některé končí už ve Vítkově. O víkendech jezdí vlaky v celé trase. Dopravcem jsou České dráhy, které zde provozují modernizovaný motoráček s klimatizací a zásuvkami, ale bohužel bez nízkopodlažní části.
Zde osobní vlak do Budišova nad Budišovkou u 3. koleje 5. nástupiště. Nádraží Suchdol nad Odrou
Dráha prezidenta Masaryka – železniční trať s označením 283 ze Vsetína do Býlnice. Dopravcem na této trati je Arriva. V jedné koleji byla zprovozněna k 10. výročí republiky, a to 21. října 1928. Byla součástí ambiciózního plánu budování transverzálních a dalších tratí v ČSR, tedy tratí hlavně ve směru východ – západ, jichž měla ČSR na pomezí se Slovenskem a zejména na Slovensku závažný nedostatek.
Ferdinandka – nebo také Severní dráha císaře Ferdinanda. Trať z Vídně přes Břeclav, Přerov, Ostravu, Bohumín do Polska s odbočnými tratěmi do Brna, Olomouce a Opavy. V jízdním řádu se dnes jedná o tratě 001, 251, 271, 321 a 330.
Mapa železnic Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1849 (červeně). K dobudování dráhy do Krakova došlo v roce 1856
Hevlínka – dnes už bez pravidelného provozu lokální trať z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína. Trať byla vybudována Rakouskou společnosti státní dráhy a vedla z Vídně přes Laa an der Thaya do Brna. Na konci druhé světové války byl ale hraniční most přes Dyji poškozen a k jeho obnově už nedošlo. Jihomoravský kraj k 1. červenci 2010 na této trati přestal objednávat vlakovou dopravu. Od roku 2020 trať patří obci Hevlín a vlaky tuto trať využívají jen mimořádně. Úvahy o obnově tratě do Rakouska a možném zavedení přímých vlaků např. z Moravského Krumlova do Vídně jsou aktuálně spíše pasé.
Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov
Hlučínka – železniční trať z Opavy do Hlučína. V jízdním řádu nese označení 317 a patří pod ni i odbočná trať z Kravaří do Chuchelné. Aktuálně zde vlaky Českých drah nejezdí, Správa železnic opravuje tuto trať z důvodu odstraňování následků povodní v roce 2024.
Kozí dráha – jednokolejná trať číslo 132 z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Lokálka, kam se snad nyní vrací pravidelný provoz. Pravidelný provoz na trati skončil v prosinci 2007, v květnu 2010 zde ještě nasadil RegioJet v rámci svých propagačních jízd jednotky Siemens Desiro, v letech 2013–2015 zde byla prázdninová víkendová linka. V jízdním řádu pro rok 2026 je počítáno s turistickými víkendovými vlaky od konce března do začátku září. Vlaky zajistí dopravce KŽC Doprava, s.r.o.
Stanice Telnice na Kozí dráze
Krušnohorský Semmering – trať číslo 142 z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu přes Potůčky. Trať je dlouhá 47,2 km a její nejvyšší bod se nachází v nadmořské výšce 915 m mezi zastávkou Nejdek-Oldřichov a stanicí Pernink (902 m n.m.). Dopravcem jsou České dráhy, které zde provozují moderní nízkopodlažní jednotky RegiooShark.
Nádraží v Perninku
Levobřežka – přezdívka pro hlavní železniční trať z Prahy do Děčína. Jejím protikladem je Pravobřežka, která vede z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. Té se dříve přezdívalo uhelná magistrála. Obě tratě jsou dvoukolejné a elektrifikované. Z vlastní zkušenosti doporučujeme se projet po obou tratích. Na Levobřežce jezdí dálkové vlaky z Prahy do Německa, na Pravobřežce jezdí například RegioJet z Kolína do Ústí nad Labem.
Nákladní vlak na pravobřežce z Ústí nad Labem
Lipenka – trať číslo 195 z Rybníku do Lipna nad Vltavou. Název vznikl z německého Lippenbahn a později zlidověl jako Lipenka. Trať je elektrifikovaná a jezdí zde jednotky RegioPanter Českých drah.
Stanice Lipno nad Vltavou
Moldavská dráha (nazývaná též Teplický Semmering) je železniční trať spojující Most s Moldavou v Krušných horách (do roku 1945 pokračovala až do saského Freibergu). V jízdním řádu pro cestující je uváděna pod číslem 135. Osobní vlaky provozuje Railway Capital a spěšné vlaky do Ústí nad Labem GW Train Regio. V úseku do města Osek zde jezdí dopravce Die Länderbahn CZ z Rakovníku. Trať až konce druhé světové války vedla dále do Německa, po válce byl provoz zastaven. Existují úvahy o obnově trati do německého Holzhauu.
Nádraží Moldava v Krušných horách
Moravská západní dráha – jednokolejná regionální trať z Třebovic u České Třebové přes Moravskou Třebovou a Dzbel do Prostějova. Trať je v provozu, vlaky spojují Českou Třebovou a Moravskou Třebovou, o víkendu pokračuje část spojů až do Dzbelu (trať číslo 017). Ze Dzbelu do Prostějova má trať označení číslo 306. Provoz na obou tratích zajištují České dráhy. Vlaky na sebe o víkendu vzájemně navazují.
Nádraží Dzbel v rámci Moravské západní dráhy
Netolička trať číslo v 193 v Jihočeském kraji. Původně šlo jen o trať Dívčice–Netolice, od března 2020 součást tratě Netolice – Týn nad Vltavou. Od 26. února 2011 je na trati zastavený provoz osobních vlaků, dnes jezdí vlaky už jen příležitostně.
Osobní vlak na Netoličce ve stanici Malovice
Osoblažka – úzkorozchodná železniční trať z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. V jízdním řádu má číslo 319, dopravcem většiny spojů je Osoblažská úzkorozchodná dráha o. p. s., která v prosince 2025 převzala provoz po Českých dráhách.
Konečná stanice trati z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. Z nádraží je to do obce asi dva kilometry.
Podkrušnohorská magistrála je označení pro železniční trať číslo 140 z Chomutova do Chebu. Trať má délku 112 km a převážně zde jezdí České dráhy včetně rychlíků Krušnohor do Prahy. Lze však konstatovat, že fakticky jde i o trať číslo 130 z Kadaně do Ústí nad Labem.
Nádraží v Chebu o nástupištích u osmi kolejí.
Posázavský pacifik je lidové (původně trampské) označení pro tyto dvě železniční tratě: Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany (210) – tzv. Dolní pacifik a Čerčany – Světlá nad Sázavou (212) – tzv. Horní pacifik. Provoz na obou tratích zajišťují České dráhy, mezi stanicemi Luka pod Medníkem a Jílové u Prahy vlak jede přes nejvyšší kamenný železniční most Žampach v České republice.
Železniční viadukt Žampach v rámci Posázavského pacifiku
Pravobřežka – viz Levobřežka výše.
Pražský Semmering – označení úseku z Prahy-Smíchova severního nástupiště nad Hlubočepy přes Prahu-Žvahov do Prahy-Jinonic v rámci tratě Praha-Smíchov – Hostivice. O víkendu zde jezdí tzv. Pražský motoráček dopravce KŽC Doprava, s.r.o. z pražského hlavního nádraží na Zličín. České dráhy zajišťují spoje do Rudné u Prahy.
Vlaková zastávka Praha-Žvahov
Slezský Semmering nebo také noblesně Nebelbahn (podle komiksu a filmu Alois Nebel) je označení úseku mezi Hanušovicemi a Jeseníkem tratě Šumperk – Jeseník – Krnov. V železniční stanici v Horní Lipové se také nachází Muzeum Slezského Semmeringu, Dopravcem na této trati jsou České dráhy, které zajišťují provoz osobních i spěšných vlaků.
Lipová lázně
Švestková dráha – provozovatelem této dráhy v Českém středohoří je společnost AŽD Praha, která tuto trať z Čížkovic do Obrnice koupila v roce 2016. Trať následně prošla modernizací a firma AŽD Praha ji využívá mimo jiné k testování. Vlaky této společnosti jezdící přes tuto trať spojují Litoměřice a Most.
Vlak společnosti AŽD v Třebívlicích na Švestkové dráze
Tovačovka – místní dráha z Kojetína do Tovačova. Bohužel od roku 1981 je bez pravidelné osobní dopravy. Spolek Kroměřížská dráha nicméně od roku 2007 pořádá na této trati pravidelné jízdy.
Zvláštní vlak z Kojetína do Tovačova
Transverzálka – soubor železničních tratí v Česku, které vznikaly na konci 19. století spojení lokálního charakteru mezi Čechami a Moravou. Spojovala Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno, Veselí nad Moravou a Trenčianskou Teplou v Uhersku. Cílem bylo propojit již existující státní dráhy s typickou severojižní vídeňskou orientací: Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a Povážskou dráhu v Uhrách.
Uničovka – modernizovaná regionální trať z Olomouce do Šumperku přes Šternberk, která je první regionální tratí v Česku, na které jezdí osobní vlaky rychlostí až 160 km/h v úseku Olomouce – Uničov. Provoz zajišťují České dráhy jednotkami RegioPanter.
Zastávka RegioPanteru na nádraží v Uničově
Vlára – mezistátní železniční trať Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou – Trenčianska Teplá o délce 179 km, která je dnes (2024) v jízdním řádu pro cestující rozdělená do tabulek s čísly 300 (Brno–Blažovice), 340 (Brno–Kunovice) a 341 (Staré Město u Uherského Hradiště – Kunovice – Vlárský průsmyk) v Česku a do tabulky číslo 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část. Na jiných místech vede trať údolím Litavy, Kyjovky nebo Olšavy. Vlárská dráha byla vybudována jako součást Českomoravské transverzálky. V úseku Brno – Veselí nad Moravou je trať dvoukolejná, dále je jednokolejná.
