Brno je klíčové pro českou železnici

Modernizace brněnského uzlu má další zpoždění

2. dubna 2026
Zatímco v Praha i v Ostrava pokračují stavební práce nebo se připravují projekty modernizace uzlů, pokračování v Brno nabralo zpoždění sedm měsíců. Sedm měsíců totiž čeká v Praze na svůj podpis vyhlášení výběrového řízení na projekční práce. Modernizace železničního uzlu Brno je to obrovský objem nejen stavebních prací, ale i těch projekčních, bez nichž nelze získat příslušná stavební povolení a pokračovat v přípravě.

Teď je už schválen státní rozpočet, Správa železnic ví, kolik má na přípravu peněz. Na dubnové tiskové konferenci Správy železnic jsme byli ujištěni, že výběrové řízení na projekční práce by mělo být vyhlášeno na začátku dubna tak, aby do konce roku 2026 byl znám projektant.

„V tuto chvíli finalizujeme zadávací dokumentaci na etapu Heršpice – Brno-Hlavní nádraží a chtěli bychom ji v řádu dnů vypsat do výběrového řízení.“ říká Jakub Bazgier ze Správy železnic.

Jakub Bazgier: ředitel organizační jednotky Správa železnic o termínu vypsání výběrového řízení na projektanta ŽU Brno

Šéf Správy železnic Tomáš Tóth: „Železniční uzel Brno je klíčový v okamžiku, kdy budeme ve výstavbě 2. a 3. úseku vysokorychlostní tratě mezi Praha a Brnem, myslím tím ze Světlé nad Sázavou přes Velká Bíteš do Brna. Současně je železniční uzel Brno klíčový v okamžiku, kdy budeme debatovat další napojení vysokorychlostních tratí, tedy VRT Jižní Morava.“

Jakub Bazgier o aktuálním stavu modernizace železničního uzlu Brno

Trať z Brna přes Vyškov až po roce 2028

V letošním roce bude na Jižní Morava zahájena jen jedna stavba, a to napáječka ve stanici Břeclav. Probíhat bude modernizace trati z Brna na Vyškov a Přerov, a to v IV. a V. etapě. První tři úseky od Brna (mimo) přes Vyškov byly sloučeny do jedné zakázky a budou soutěženy jako PPP projekt. Tzn. že vítěz tendru stavbu nejen postaví, ale bude ji po řadu let i provozovat a udržovat.

„Připravujeme to formou financování PPP a budeme soutěžit koncesionáře, abychom podobně jako u VRT Moravská brána mohli začít se stavbou někdy v průběhu roku 2028. Takže ano, tyto první tři stavby se chystají v režimu PPP k výstavbě po roce 2028.“ uvedl na náš dotaz šéf Správy železnic Tomáš Tóth.

Vysokorychlostní tratě jen za Evropské peníze

Současná Babišova vláda se zaměřuje na budování jen těch vysokorychlostních tratí, které mají šanci získat podporu Evropská unie, a to konkrétně peníze z programu Connecting Europe Facility (CEF 3). Tedy evropské peníze na velké infrastrukturní projekty, které propojují státy EU. Podle generálního ředitele Správa železnic Tomáše Tótha se proto Správa železnic chce soustředit na páteřní síť a propojení se zahraničím, kde je šance, že nám to proplatí Evropská unie.

To znamená vytvoření tzv. „V-éčka“ vysokorychlostních tratí, tzn. propojení z Praha směrem na Německo, z Brna do Prahy, z Brna na Ostrava přes Moravskou bránu a dál napojení na polské Katovice. Druhá větev pak z Brna na jih, tzv. „VRT Jižní Morava“, kde by mělo být pokračování na Slovensko a do Rakouska. Česká vysokorychlostní síť tak bude tvořit písmeno V, či spíše tvrdé Y.

Soutěž na VRT bude mezi státy

Na rozdíl od minulosti, kdy byly v rámci výstavby nových dálnic a tratí vyčleněny peníze pro jednotlivé státy, nově bude mezi členskými státy probíhat soutěž. Přednost mají připravené projekty a projekty přeshraniční. Proto je takový důraz kladen na přeshraniční spojení do Německa, Polska, Rakouska i na Slovensko. Ministerstvo dopravy a Správa železnic se proto chtějí soustředit na přípravu, abychom měli šanci obstát v této soutěži o evropské peníze.  Do přípravy vysokorychlostních tratí půjde letos 1,5 mld. Kč, což je sice více jak v vloni, ale méně než bylo v plánu. Pokud Česká republika nebude dobře připravena, moderní železnici nám Evropská unie nezaplatí.

„Těchto 1,5 mld. Kč, které budeme letos investovat, je zásadních pro to, abychom měli odpovídající připravenost pro dobu, kdy budeme soutěžit v rámci víceletého finančního rámce, konkrétně nástroje Connecting Europe Facility (CEF 3). Je velmi důležité mít tuto stavební připravenost, abychom mohli být v těchto projektech úspěšní.“ generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth.

Musíme být připraveni

Ministr dopravy Ivan Bednárik k tomu na tiskové konferenci Správy železnic řekl: „Záleží na tom, co je Brusel ochoten spolufinancovat od roku 2028, i na tom, že to bude pro všechny členské státy. Není to už, na co jsme byli zvyklí, že Česká republika dostane takový objem peněz, ale musí se připravit, že bude soutěžit s ostatními členskými státy o rozvoj infrastruktury. Bude jedna velká obálka na vysokorychlostní připojení pro všechny členské státy. Proto se soustředíme na to, abychom měli přípravu co nejdále, abychom vyhráli soutěže a měli možnost sáhnout si na evropské peníze, a to právě na tzv. V-éčko, které představuje napojení na zahraničí.“

VRT z Brna na Slovensko a dál do Vídně

Současné plány na vysokorychlostní trať z Brno na jih zahrnovaly „jen“ úsek z Modřic do Rakvic s tím, že v Rakvicích bude sjezd na současnou trať a dojezd do Břeclav. Trať do Vídně by pokračovala v dnešních kolejích. Sjezd v Rakvicích bude upraven tak, aby v budoucnu, kdy se slovenská strana rozhýbe, mohlo být VRT pokračování na Slovensko.

Pan ministr dopravy Ivan Bednárik již před časem ale jednal se slovenskou stranou o pokračování vysokorychlostní tratě „Jižní Morava“ dál přes Kúty do nové sanice Bratislava-západ. Odsud by mělo být propojení do Rakouska. Z Brno do Vídeň bychom již nejezdili jako dnes, ale před Bratislava by vlaky odbočily na západ a příjezd by byl do Vídně od východu. S tímto řešením, tedy že vlaky z Brna do Vídně pojedou přes Slovensko, vyslovila souhlas i rakouská strana. Pro nás cestující z Brna to bude sice o něco delší, ale časově výhodnější. Příjezd do Vídně od severu totiž již nenabízí rychlejší spojení. Rakouská strana plánuje zvýšit rychlost na svém úseku jen na 230 km/h.

Pan Jakub Bazgier ze Správy železnic: „Díky tomu, že vysokorychlostní trať od Brna má přirozené pokračování na Slovensko a má zpracované studie proveditelnosti z Bratislavy-západ do Česká republika, tak bychom mohli v této fázi na toto navázat a společně se slovenskou stranou bychom mohli zahájit konkrétní kroky v technickém řešení jak přeshraničního úseku, tak napojení v České republice u Rakvic. Takže teď probíhá projektová příprava na úrovni obou států.“

Navazující příspěvky

Co se bude stavět na železnici v roce 2026 > Po změně vlády a měsících nejistoty stát v roce 2026 podpoří Českou železnici více jak 72 mld Kč, jde o historicky nejvyšší částku. Důležitým momentem stavební sezóny je v dubnu začínající rekonstrukce uzlu Hradec Králové, modernizací trati mezi Kutnou Horou a Kolínem. Letos začne také elektrifikace 52 km trati z Českých Velenic do Veselí nad Lužnicí. Troleje dostane také vytížená příměstská trať z Nýřan do Heřmanovy Huti.

Modernizace železnice a nádraží v roce 2025 > Správa železnic bude mít v roce 2025 na obnovu tratí a stanic 62,7 mld Kč. Rekordních 39,3 mld Kč půjde na investice. Díky tomu odstartuje například modernizace důležitého uzlu Česká Třebová. V příštím roce začne také výstavba prvních částí dvoukolejné trati z Brna do Přerova.