Do italských Benátek vlakem

Nádraží Venezia Santa Lucia

Největší kouzlo má příjezd do Benátek nočním vlakem z Vídně. Vlak přejíždí přes benátskou lagunu, po obou stranách kolejí se třpytí moře a za chvíli souprava zastaví na koncovém nádraží Venecia Santa Lucia. Vystoupíte na nástupiště, nadechnete se čerstvého mořského vzduchu a dovolená může začít.

Po mostě Svobody

Aby vlaky, ale i auta mohla do Benátek, jsou Benátky spojeny s pevninou mostem Ponte della Libertà. Jde o impozantní stavbu dlouhou 3 850 metrů. Vznikala ve dvou etapách – železniční část byla otevřena v roce 1846 a silniční část v roce 1933 pod názvem Ponte Littorio. V roce 1946 most získal svůj současný název jako symbol osvobození. Kromě silniční a železniční dopravy po něm dnes vede také tramvajová trať a cyklostezka. Cesta vlakem přes lagunu patří sama o sobě k nezapomenutelným zážitkům.

Na pevnině se nachází nádraží Venezia Mestre, zatímco na ostrově leží Venezia Santa Lucia. Na nádraží Santa Lucia přijíždějí regionální vlaky, noční spoje i italské vysokorychlostní vlaky Frecciarossa. Přitom všechny vlaky staví i na Mestre, které je průjezdním nádražím.

Italský racionalismus

První benátské nádraží bylo postaveno již v roce 1863 na místě zbořeného kostela Santa Lucia, podle něhož získalo své jméno. O devadesát let později, v roce 1952, byla dokončena současná modernistická budova nádraží. Architektonická soutěž na její podobu přitom proběhla už v roce 1934 a zvítězil v ní Virgilio Vallot. Hlavní část výstavby haly probíhala v letech 1936–1943, ale přerušila ji druhá světová válka. Stanice byla dokončena podle upraveného návrhu architekta Paola Perilliho až v roce 1952.

Budova nádraží je jednou z nejlepších ukázek italského racionalismu a zároveň patří k málu moderních staveb, které stojí přímo na břehu Canal Grande. Přesto nepůsobí rušivě – její jednoduché linie nechávají vyniknout historickým Benátkám.

Ani přestavba nádraží z 50. let s 15 nástupišti však dlouho nestačila. V roce 1994 proto přibylo dalších osm nástupišť na levé (jihozápadní) straně, vzniklých přestavbou bývalého nákladového nádraží. Celkový počet kolejí pro osobní dopravu se tak zvýšil na dnešních 23, což umožnilo zvládnout rostoucí provoz regionálních i vysokorychlostních vlaků.

Italský racionalismus

 Razionalismo italiano je architektonický směr, který se rozvíjel především ve 20. až 40. letech 20. století. Usiloval o jednoduchou, funkční a moderní architekturu s hladkými fasádami bez historických ornamentů. Typické jsou jednoduché geometrické tvary, důraz na funkčnost, logické uspořádání prostoru a využití železobetonu, skla a kamene. Cílem bylo vytvořit otevřené, světlé a přehledné stavby.

Na rozdíl od strohého funkcionalismu v Československu si italský racionalismus často zachovával určitou monumentalitu a pracoval s ušlechtilými materiály, jako jsou travertin nebo mramor.

Tento architektonický směr se rozvíjel za vlády Benita Mussoliniho. Režim moderní architekturu podporoval, protože měla symbolizovat sílu, pokrok a modernost státu. To ale neznamená, že každá racionalistická stavba je fašistickou architekturou – mnoho architektů se snažilo vytvářet moderní evropskou architekturu bez ideologických ambicí.

Nejlepší cesta do Benátek je vlakem

Z Vídně jezdí do Benátek dva přímé denní vlaky. Cesta trvá něco málo přes sedm hodin. Pohodlnější (a romantičtější) variantou je cestování přímým nočním vlakem Nightjet (NJ). Cesta na lůžku nebo lehátku je sice výrazně komfortnější, ale trvá o něco déle a je také dražší. Kromě přímých spojů existuje i několik spojení s přestupem.

Koncové nádraží Venezia Santa Lucia se nachází přímo u Canal Grande a v jeho blízkosti je řada hotelů. Benátky však obecně patří mezi dražší turistické destinace. Všechny dálkové vlaky, včetně italských vysokorychlostních spojů Frecciarossa, zastavují ale také na pevninském nádraží Venezia Mestre. Odtud jezdí do stanice Venezia Santa Lucia regionální vlaky i běžné rychlíky, u nichž není povinná rezervace místa. Cesta trvá kolem deseti minut.

V okolí „pevninského“ nádraží Venezia Mestre se nachází mnoho hotelů, které zpravidla nabízejí prostornější pokoje za příznivější ceny než hotely v historickém centru Benátek. Nevýhodou je nutnost dojíždět do centra města.

Kam s kufry

Pokud cestujete do Benátek na jednodenní výlet nebo odjíždíte až večer a z hotelu se musíte odhlásit už dopoledne, určitě oceníte úschovnu zavazadel. V Benátkách jich najdete hned několik, jedna z nich se nachází přímo na nádraží Venezia Santa Lucia. Úschovna je vpravo u 1. nástupiště. Poplatek se hradí předem a obsluha při převzetí zavazadel vyžaduje průkaz totožnosti – občanský průkaz nebo cestovní pas.

Nástupiště vlevo mimo budovu

Až vám odjezdové tabule ukáže 16. nebo 17. nástupiště, a vy dojdete až na konec haly, nepropadejte panice. Je tu nenápadný boční východ k dalším nástupištím. Ani přestavba nádraží z 50. let s 15 nástupišti totiž nestačila. V roce 1994 proto přibylo dalších osm nástupišť na levé straně, vzniklých přestavbou bývalého nákladového nádraží. Celkový počet kolejí pro osobní dopravu se tak zvýšil na dnešních 23, což umožnilo zvládnout rostoucí provoz regionálních i vysokorychlostních vlaků.