O nádraží

Na nádraží ve Valašských Kloboukách jsou dvě nástupiště. Obě nástupiště jsou nízká a úzká. Přístup na vlak jen přechodem přes koleje. Nástupiště jsou dlouhá, ale vlaky zastavují poblíž staniční budovy.
Žádné číslování nebo jiné označení nástupišť.
Na nádraží čekárna, lavičky. U nádraží parkoviště a zastávka autobusu.

Pokud hledáte jiné nádraží jak Valašské Klobouky, pokračujte na abecední seznam vlakových stanic.
Pro znalce, na odkazu Česká nádraží.cz je filtrovací tabulka s možností vícenásobného třídění železničních stanic.

Přístup na nádraží

  • Veřejná doprava (MHD, BUS): BUS před nádražím
  • Parkování auta: Ano
  • Parkování kol: kde se dá
  • Přístup na nádraží

Nádraží, čekárna, pokladna

  • Pokladny: Ano
  • Čekárna: Ano
  • Občerstvení: Ne
  • Vizuální a hlasový navigační systém: Ne
  • Bezbariérovost nádraží: Ne
  • Restaurace: Ne
  • Záchody: Ne
  • Restaurace: Ne
  • Úschovna zavazadel: Ne
  • Bezbariérovost WC: Ne
  • Odkaz na informaco o nádražím u dopravce:
  • Orientace na nádraží: Na nádraží se mohou vlaky křižovat, sledujte proto směrovky odkud kam vlak jede.

Přístup na nástupiště

1. nástupiště

  • Příchod na nástupiště: až po příjezdu a zastavení vlaku
  • Bezbariérovost nástupiště: Ne
  • Hlášení / odjezdové informační tabule: Ne
  • Místa na sednutí: Ne
  • Stav nástupiště: nízké, přehledné,
  • Čistota: ano

2. nástupiště

  • Příchod na nástupiště: až po příjezdu a zastavení vlaku
  • Bezbariérovost nástupiště: Ne
  • Hlášení / odjezdové informační tabule: Ne
  • Místa na sednutí: Ne
  • Stav nástupiště: nízké, přehledné,
  • Čistota: ano

Autobusová zastávka valašské Klobouky, žel. stanice

Nádražní restaurace

Valašské Klobouky, autobusová stanice

Dráha prezidenta Masaryka

Dráha presidenta Masaryka začíná ve Vsetíně, pokračuje přes Horní Lideč – Valašské Klobouky do Bylnice, kde se napojuje na dříve postavenou Vlárskou dráhu.  Dnes nese tato trať označení 283. V jedné koleji byla zprovozněna k 10. výročí republiky, a to 21. října 1928. Byla součástí ambiciózního plánu budování transverzálních a dalších tratí v ČSR, tedy tratí hlavně ve směru východ – západ, jichž měla ČSR na pomezí se Slovenskem a zejména na Slovensku závažný nedostatek.

Citujme z dobové literatury:

…nebylo s Valašskem železničního spojení na Slovensko směrem k Trenčianské Teplé a k Trenčínu, ač o to se pokoušeno již od roku 1866. Počátkem nynějšího století byla sice získána i koncese pro stavbu dráhy, avšak ke stavbě nedošlo.
Zásluhou tehdejšího poslance Valašska na bývalé říšské radě, našeho nynějšího pana presidenta T. G. Masaryka, byla připravena vládní předloha o stavbě nové dráhy až do Val. Klobouk, nebyla však již v období světové války projednána.
Po převratu intervenováno místními zájemníky, aby byla konečně zahájena stavba dráhy před válkou již připravované v zájmu železničního spojení Valašska se severem Moravy i se západem Slovenska.
Na základě zevrubných studií dřívějšího projektu a dalších nových místních šetření rozhodlo ministerstvo železnic příznivě o stavbě nové dráhy; ustanovení o jejím vybudování bylo pojato do zákona č. 235/1920 Sb. z. a n. a se stavbou bylo započato v roce 1923.

Zákon č. 235/1920 Sb. z. a n. je pro historii československých železnic naprosto zásadní. Právě na jeho základě byly zahájeny stavby, které měly propojit české země se Slovenskem po vzniku Československa. Zákon byl přijat 30. března 1920 a vyhlášen 17. dubna 1920. Jeho celý název zní: Zákon o stavbě nových železných drah na státní útraty a stanovení stavebního a investičního programu na léta 1921 až včetně 1925.

Tímto zákonem vláda ČSR získala zmocnění k výstavbě patnácti (!) nových železničních tratí. Mezi nimi byly například:

  • Handlová – Horná Štubňa
  • Červená Skála – Margecany
  • Slivnická Nová Ves – Trebišov
  • Užhorod – Mukačevo
  • Mukačevo – Bilky – Chust
  • Vsetín – Bylnice – Brumov (tzv. Dráha prezidenta Masaryka)
  • Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom
  • Krupina – Zvolen
  • Jablonica – Plavecký Svätý Mikuláš
  • Myjava – Brezová
    … a další.
Dráha prezidenta Masaryka

Dráha prezidenta Masaryka: Vsetín – Býlnice

Zajímavá je důvodová zpráva, protože vysvětluje, proč mladé Československo chtělo investovat obrovské prostředky právě do nových železnic.

  1. Československo zdědilo nedokončenou železniční síť: Ministerstvo železnic uvádí, že po vzniku republiky převzal stát železniční síť, která byla neúplná, technicky zanedbaná, přizpůsobená potřebám Rakouska-Uherska, nikoli potřebám nového československého státu. Doslova se píše, že železniční správa si byla vědoma „neúplnosti naší železniční sítě“ a také „schátralého stavu provozních prostředků“.
  2. Nové tratě měly sjednotit republiku. Velký důraz je kladen na to, že železnice nemá sloužit pouze dopravě, ale také hospodářskému rozvoji, propojení jednotlivých částí republiky, posílení jednoty nového státu.

V důvodové zprávě se přímo uvádí, že stavební program má podpořit „vybudování československého železnictví a s tím spojeného rozvoje veškerého našeho hospodářského života.“

3. Investice nebyly jen do nových tratí. Zákon neřešil pouze výstavbu nových železnic. Součástí programu byly také zdvoukolejňování vytížených tratí, rozšiřování stanic, nové výtopny, mosty, zabezpečovací zařízení a nákup vozidel.

Klady

Krásně opravená budova, čekárna, lavičky uvnitř i venku. Čisto a pořádek.

Zápory

Nízká úzká nástupiště. Vskutku škoda, když už proběhla modernizace staniční budovy i kolejiště. Žádné hlášení o čase aktuálního příjezdu vlaku.

Diskuzní fórum