Autobusová zastávka valašské Klobouky, žel. stanice
- Před nádražím je velký plac, kde je na stromě turistický rozcestník, hospoda, parkoviště a zastávka autobusu u žel. stanice.
- Autobus ve Valašských Kloboucích staví přímo před nádražím.
Nádražní restaurace
- Před nádražím je velký plac, kde je na stromě turistický rozcestník, hospoda, parkoviště a zastávka autobusu u žel. stanice.
- Ve Valašských Kloboukách je hospoda hotel přímo naproti nádraží.
Valašské Klobouky, autobusová stanice
- Autobusové nádraží je až dole ve městě, na Masarykově náměstí. Z vlakového nádraží je to asi půl hodiny pěšky.
- Jednotlivá autobusové stání jsou rozmístěny po náměstí, daleko od sebe.
- Jedna zastávka je dokonce na cestě pod náměstím. Je to tu hodně nepřehledné.
- Odjezdová tabule je skryta pod přístřeškem, vedle papírových jízdních řádů.
Dráha prezidenta Masaryka
Dráha presidenta Masaryka začíná ve Vsetíně, pokračuje přes Horní Lideč – Valašské Klobouky do Bylnice, kde se napojuje na dříve postavenou Vlárskou dráhu. Dnes nese tato trať označení 283. V jedné koleji byla zprovozněna k 10. výročí republiky, a to 21. října 1928. Byla součástí ambiciózního plánu budování transverzálních a dalších tratí v ČSR, tedy tratí hlavně ve směru východ – západ, jichž měla ČSR na pomezí se Slovenskem a zejména na Slovensku závažný nedostatek.
- Dráhu prezidenta Masaryka připomíná dvojice památníků. První je nahoře, u nádraží ve Valašských Kloboukách.
- Tady stojí za zmínku, že na stavbě pracovalo 3.771 dělníků na které dohlíželi 2 (!) úředníci.
- Druhý památník je dole na příjezdové cestě na nádraží.
- Dráha prezidenta Masaryka z let 1925 – 1928 propojila 13 obcí.
- Odkaz na pana prezidenta je i na grafity na zdi nákladní části nádraží.
- S odkazem na Masaryka se setkáváme i u rozcestníku k nádraží, u mapy na červené turistické značce.
Citujme z dobové literatury:
…nebylo s Valašskem železničního spojení na Slovensko směrem k Trenčianské Teplé a k Trenčínu, ač o to se pokoušeno již od roku 1866. Počátkem nynějšího století byla sice získána i koncese pro stavbu dráhy, avšak ke stavbě nedošlo.
Zásluhou tehdejšího poslance Valašska na bývalé říšské radě, našeho nynějšího pana presidenta T. G. Masaryka, byla připravena vládní předloha o stavbě nové dráhy až do Val. Klobouk, nebyla však již v období světové války projednána.
Po převratu intervenováno místními zájemníky, aby byla konečně zahájena stavba dráhy před válkou již připravované v zájmu železničního spojení Valašska se severem Moravy i se západem Slovenska.
Na základě zevrubných studií dřívějšího projektu a dalších nových místních šetření rozhodlo ministerstvo železnic příznivě o stavbě nové dráhy; ustanovení o jejím vybudování bylo pojato do zákona č. 235/1920 Sb. z. a n. a se stavbou bylo započato v roce 1923.
Zákon č. 235/1920 Sb. z. a n. je pro historii československých železnic naprosto zásadní. Právě na jeho základě byly zahájeny stavby, které měly propojit české země se Slovenskem po vzniku Československa. Zákon byl přijat 30. března 1920 a vyhlášen 17. dubna 1920. Jeho celý název zní: Zákon o stavbě nových železných drah na státní útraty a stanovení stavebního a investičního programu na léta 1921 až včetně 1925.
Tímto zákonem vláda ČSR získala zmocnění k výstavbě patnácti (!) nových železničních tratí. Mezi nimi byly například:
- Handlová – Horná Štubňa
- Červená Skála – Margecany
- Slivnická Nová Ves – Trebišov
- Užhorod – Mukačevo
- Mukačevo – Bilky – Chust
- Vsetín – Bylnice – Brumov (tzv. Dráha prezidenta Masaryka)
- Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom
- Krupina – Zvolen
- Jablonica – Plavecký Svätý Mikuláš
- Myjava – Brezová
… a další.
Zajímavá je důvodová zpráva, protože vysvětluje, proč mladé Československo chtělo investovat obrovské prostředky právě do nových železnic.
- Československo zdědilo nedokončenou železniční síť: Ministerstvo železnic uvádí, že po vzniku republiky převzal stát železniční síť, která byla neúplná, technicky zanedbaná, přizpůsobená potřebám Rakouska-Uherska, nikoli potřebám nového československého státu. Doslova se píše, že železniční správa si byla vědoma „neúplnosti naší železniční sítě“ a také „schátralého stavu provozních prostředků“.
- Nové tratě měly sjednotit republiku. Velký důraz je kladen na to, že železnice nemá sloužit pouze dopravě, ale také hospodářskému rozvoji, propojení jednotlivých částí republiky, posílení jednoty nového státu.
V důvodové zprávě se přímo uvádí, že stavební program má podpořit „vybudování československého železnictví a s tím spojeného rozvoje veškerého našeho hospodářského života.“
3. Investice nebyly jen do nových tratí. Zákon neřešil pouze výstavbu nových železnic. Součástí programu byly také zdvoukolejňování vytížených tratí, rozšiřování stanic, nové výtopny, mosty, zabezpečovací zařízení a nákup vozidel.





































