120 českých měst napojených na VRT

V současné době se rozbíhá další etapa modernizace české železnice – budování vysokorychlostních tratí.

Po přešlapování v 90. letech minulého století, kdy nebylo zřejmé, jaká bude budoucnost cestování vlakem, jsme se rozhodli pro první vlnu modernizace. Stála stovky miliard korun, zabrala mnoho let a byly opraveny, modernizovány a částečně i zrychleny hlavní železniční tratě. Maximální rychlost je 160 km/h. Tyto tzv. koridory jsou hlavními tepnami české železnice. Tato etapa už končí, prakticky zbývá dokončit brněnský železniční uzel a Českou Třebovou, kde se už začalo. Na mnohaletých výlukách a pomalých jízdách jsme si jako cestující užili své, ale výsledek se dostavil. Po modernizacích přišly nové vlaky a také konkurence na železnici. Pokles počtu cestujících se zastavil a v posledních deseti až patnácti letech cestujících přibývá – s výjimkou covidových let.

V posledních pěti až deseti letech se mohutně opravují česká nádraží, klade se důraz na uživatelsky přívětivé stanice včetně podchodů a kvalitních nástupišť. Rovněž se prodlužují podchody za nádraží, aby propojily jednotlivé části měst a vesnic (například severní podchod na hlavním nádraží v Praze). Začínají se stavět nová nádraží, například Praha–Smíchov, nebo již dokončené Praha–Bubny. V současnosti česká železnice žije prudkým zvyšováním bezpečnosti díky nasazení ETCS, které představuje nejvyšší úroveň zabezpečení vlaků před nehodou.

Investice do koridorů však byly často kritizovány. Část veřejnosti už v 90. letech namítala, že se mělo místo oprav raději rovnou stavět pořádné tratě pro vysokorychlostní vlaky. Další kritici tvrdili, že se mělo modernizovat razantněji se zvyšováním rychlostí. Toho však lze dosáhnout jen zvětšením poloměrů oblouků a narovnáváním tratí – jinými slovy přeložkami, stavbou tunelů a mostů, vedením tratě jako novostavby. K takto výrazné modernizaci se přistupuje až v posledních pár letech, například na trati Praha – České Budějovice nebo na právě budované trati z Přerova přes Vyškov do Brna.

Česká železnice je přetížená

Po letech růstu však počet cestujících začíná pomalu stagnovat, a to kvůli přetíženosti české železnice. Poptávka jak po dálkové, tak zejména po regionální dopravě tu je, ale není kde jezdit. Délka koridorů je přibližně 1 258 km, což představuje jen 14 % z celkové délky české železniční sítě. Připadá na ně však zhruba 78 % všech přepravených osob. Jinými slovy – máme sice mnoho tisíc kilometrů tratí, ale ty vedou mimo hlavní dopravní směry a není o ně takový zájem. Většina z těchto tratí byla stavěna z čistě hospodářských důvodů, a proto vedou daleko od vesnic, po okrajích měst a díky svému trasování jsou velmi pomalé.

Zjednodušeně řečeno: co se dalo modernizovat, to se modernizovalo, a kde měly lokální přeložky smysl, tam vznikly. Další pokrok české železnice přinese jen výstavba zcela nových tratí vedených v nové stopě, které nabídnou potřebnou kapacitu. Příjemným benefitem je také vyšší bezpečnost, menší riziko zpoždění a vyšší rychlost. A když už budujeme nové tratě, pojďme je stavět tak, aby se nekřížily se silnicemi, vedly mimo vesnice a co nejméně zatěžovaly krajinu.

Počátky vysokorychlostních tratí

Tak vznikl plán na výstavbu vysokorychlostních tratí. Jeho počátky sahají do přelomu 70. a 80. let minulého století. První návrhy byly veřejnosti představeny v polovině 80. let jako spojnice Bratislavy – Brna / Ostravy a Prahy. Sám si pamatuji, jak jsem se na tyto plány díval na brněnském výstavišti někdy kolem roku 1987. I tehdy, stejně jako dnes, byl hlavním důvodem vyčerpaná kapacita současných tratí. Tehdy však šlo o koncept téměř izolované tratě, po níž by jezdily jen vysokorychlostní vlaky z Prahy do Bratislavy a zpět.

Pojďme propojit regiony

Současný, vládou a parlamentem schválený koncept výstavby Vysokorychlostních tratí je koncipován jako přirozené pokračování stávající české železniční sítě. Nové úseky vysokorychlostních tratí (tj. nad 200 km/h) budou tedy součástí běžné české železniční infrastruktury. VRT není izolovaný projekt. Výstavba nových tratí uvolní kapacitu na stávajících, dnes přetížených kolejích. Příjemným bonusem bude zkrácení cestovní doby a — za mě především — výrazné omezení zpoždění u dálkových vlaků, protože nové tratě budou zcela bez železničních přejezdů.

Díky tomuto řešení budou některé vlaky jezdit pouze po nových tratích, jiné — a těch bude většina — využijí VRT jen na část své cesty a poté sjedou na stávající síť. Díky tomu lze pokrýt Českou republiku hustou sítí dálkových spojů. Zvýšení spolehlivosti železniční dopravy navíc umožní vzájemné propojování linek, což výrazně omezí počet přestupů i nervozitu cestujících, zda přípoj počká.

Česká republika bez VRT je jak Praha bez metra

České vysokorychlostní tratě budou součástí běžné železniční sítě. Vlaky z konvenčních tratí budou vjíždět na VRT a pak z ní sjíždět a pokračovat po stávajících tratích. To znamená, že na těchto rychlých tratích budou jezdit i obyčejné rychlíky. Podmínkou samozřejmě bude, aby na VRT příliš nezdržovaly provoz. Vedle souprav, které budou moci jezdit až 320 km/h, po ní budou jezdit i ty „pomalejší“ vlaky s minimální rychlostí 200 až 230 km/h. Takové vlaky jsou již v České republice provozovány – Pendolino, Railjety a Comfortjety. České dráhy ve velkém nakupují lokomotivy na 230 km/h.  Po prvních úsecích se bude jezdit se současnými vlaky na 200–230 km/h. Teprve s přibývajícími kilometry VRT se jednotlivým dopravcům začne vyplácet investovat do souprav s rychlostí přes 300 km/h.

Více vlaků, kratší intervaly a rychlost spojení

Kromě vlivu na kvalitu a spolehlivost jízdy nové tratě nabídnou výrazné zkrácení času jízdy. Cestovní doba mezi Prahou a Brnem bude při maximální rychlosti 320 km/h jedna hodina, což je dojezdový čas do práce či školy. To je zásadní zkrácení oproti současné hodnotě cca 2:35 hod., resp. přes tři hodiny u zastávkových rychlíků. „Pomalejší“ rychlíky budou mít po trase více zastávek, takže jejich jízdní doba bude o něco delší, nabídnou ale nová spojení. Například z Brna do Jihlavy za 36 minut, do Velkého Meziříčí za 41 minut a do Velké Bíteše 19 minut. Zvýší se i četnost spojení. Než cestování vlakem to bude spíše připomínat cestování metrem: rychlé spojení mezi městy s krátkými intervaly mezi spoji.
Provozní koncepty navržené pro českou vysokorychlostní trať počítají s tzv. plošnou obsluhou území. To znamená, že kromě vlaků nejvyšší kvality, spojujících Ostravu, Prahu, Brno a zahraniční metropole (tzv. sprintery a expresy), je na nové trati plánováno i nasazení vlaků nižších kategorií (rychlíky, spěšné vlaky), které umožní rychlou obsluhu například na trase Praha – Světlá nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou. Jiným příkladem je možnost zavedení spěšného vlaku Brno – Velká Bíteš – Velké Meziříčí. Efekt ze zrychlení železniční dopravy tak nebudou mít jen velká sídla, ale i ta menší – tedy regiony obecně. Právě proto se hovoří o plošné obsluze.

120 měst napojených na Vysokorychlostní linky

Podle současného návrhu Správy železnic budou vysokorychlostní vlaky zastavovat na 142 nádražích v České republice. Tyto nádraží jsou ve 121 českých a moravských městech. Takové linkové vedení má zajistit plošné pokryté naši vlasti, propojení všech krajských, větších a někdy i menších měst. A současně nabídnout kvalitní dopravní dostupnost co největšímu počtu obyvatel naši vlasti.

Máme pro vás návrh linkového vedení dálkových tras, jak vychází ze Studie Správy železnic. Jde většinou o rychlíkové linky objednávané ministerstvem dopravy a o předběžné návrhy dálkových linek, které by mohly jezdit na komerční riziko jednotlivých dopravců. Tedy stejný model, jaký známe dnes: například linka R9 z Brna přes Vysočinu nebo R8 z Králova Pole do Ostravy je v objednávce ministerstva dopravy, zatímco žluté a modré expresy z Brna do Prahy jezdí na riziko dopravce.

Navržené linkové vedení rychlíků a dálkových spojů - Správa železnic

Navržené linkové vedení rychlíků a dálkových spojů – Správa železnic

Ve výsledném stavu dálkových tras po roce 2050 se proto dá očekávat příchod dalších dopravců a vznik nových linek. Tento návrh proto představuje minimální variantu linkového vedení a četnosti spojů. Díky nové kapacitě mohou jezdit vlaky nejen rychleji, ale i častěji než dnes. V návrhu se již počítá také s novou tratí VRT Haná, která zatím není ani projektovaná — nyní se staví pouze nová konvenční trať přes Vyškov. Druhým příkladem je modernizace spojení z Brna do Znojma. I zde jsme teprve ve fázi plánování konkrétní trasy.

Jednotlivé úseky se budou uvádět do provozu postupně, jak budou dokončovány. Stávající tratě po uvolnění od dálkových vlaků umožní rychlejší a častější regionální dopravu. Regionální spoje už nebudou muset ve stanicích čekat na předjetí expresem.

PDF soubor s návrhem linkového vedení kolem roku 2050

Linkové vedení_VRT-SZ

Zdroj Správa železnic

Seznam 142 nádraží ve 121 městech napojených na VRT linky

Beroun
Blansko
Bohumín
Brno hlavní nádraží
Brno-Vídeňská
Břeclav
Březová nad Svitavou
Červenka
Česká Skalice
České Budějovice
Český Těšín
Dobřany
Děčín hl.n.
Děčín východ
Havlíčkův Brod
Havířov
Hodonín
Horní Cerekev
Horní Lideč
Hořovice
Hranice na Moravě
Hulín
Cheb
Chlumec nad Cidlinou
Chlumčany u Dobřan
Chodov
Chomutov město
Jaroměř
Jihlava terminál VRT
Jihlava město
Jince
Jindřichův Hradec
Jirkov zastávka
Jičín
Kadaň
Kardašova Řečice
Karviná hl.n.
Kařez
Kladno
Kladno město
Klatovy
Klášterec nad Ohří
Kojetín
Kopidlno
Kostelec u Jihlavy
Kroměříž
Kynšperk nad Ohří
Letovice
Lipník nad Bečvou
Litoměřice město
Litvínov
Lochovice
Louny
Lovosice
Luhačovice
Mariánské Lázně
Mohelnice
Most
Nezamyslice
Nymburk hl.n.
Nymburk město
Náchod
Náměšť nad Oslavou
Návsí
Okříšky
Olomouc hl.n.
Opava východ
Osová Bítýška
Ostrava hl.n
Ostrava střed
Ostrava-Kunčice
Ostrava-Stodolní
Ostrava-Vítkovice
Ostrov nad Ohří
Otrokovice
Pardubice
Pečky
Planá u Mariánských Lázní
Plzeň hlavní nádraží
Plzeň-Jižní předměstí
Praha hlavní nádraží
Praha Letiště Václava Havla
Praha sever – terminál VRT
Praha východ – terminál VRT
Praha-Libeň
Praha-Smíchov
Praha-Vršovice
Praha-Zahradní město
Podivín
Poděbrady
Pohořelice terminál VRT
Počátky-Žirovnice
Přelouč
Přerov
Přeštice
Přibyslav
Příbram
Pučery terminál VRT
Rokycany
Roudnice nad Labem
Rožďalovice
Skalice nad Svitavou
Sokolov
Staré Město u Uherského Hradiště
Studénka
Stříbro
Suchdol nad Odrou
Svitavy
Svoboda nad Úpou
Světlá nad Sázavou
Šakvice
Švihov u Klatov
Teplice v Čechách
Trutnov hl.n.
Třebíč
Třinec centrum
Uherské Hradiště
Uherský Brod
Ústí nad Orlicí
Valašské Meziříčí
Velká Bíteš
Velké Meziříčí
Veselí nad Lužnicí
Vsetín
Vyškov na Moravě
Zaječí
Zdice
Zlín střed
Znojmo
Zábřeh na Moravě
Žatec
Žďár nad Sázavou

Navazující příspěvky

Vysokorychlostní železnice pomůže s rozvojem Prahy – VRT pomůže rovněž s rozvojem Prahy 10. Jedním z velkých projektů české železnice je nové odstavné nádraží v Praze-Strašnicích, které bude sloužit k údržbě a odstavení jak klasických, tak vysokorychlostních vlaků. Stavba je však také impulsem k proměně celé oblasti. Mnohá stará kolejiště budou odstraněna, nová vzniknou a uvolní se spousta pozemků pro výstavbu bytů. Dotčené území Prahy 10 zahrnuje části Strašnic, Michle a Záběhlic. Tato stavba se stane základem pro vznik zcela nové městské čtvrti. Vyroste zde nejen nová čtvrť, podél bývalé dráhy bude i park.

Linkové vedení VRT v okolí Brna – kam se z Brna bez přestupu po vysokorychlostní trati dostaneme? Pro mnoho Brňanů je kvalitní železniční spojení otázkou modernizace trati přes Vyškov a především rychlejšího spojení do Prahy. Nové tratě však umožní vedení přímých vlaků z Brna i tam, kam buď ještě nikdy nejezdily, nebo v minulosti jen krátce — například přímý vlak z Brna až do Karlových Varů.

Diskuzní fórum