Mohli jsme zachránit starý most
Dnes, v úterý 16. září 2025, pan ministr dopravy Martin Kupka rozhodl o osudu starého železničního mostu na Výtoni. Bude rozřezán, snesen, doplněn o chybějící díly, znovu složen a vrácen na původní místo. Vlaky zatím budou jezdit po novém (nebo také po provizorním ?) jednokolejném souběžném mostě.
Mezi pražským hlavním nádražím a nádražím Praha-Smíchov se klene přes řeku Vltavu už sto let Výtoňský železniční most. Před ním zde stával most jednokolejný. Ten však nestačil, proto jej nahradili novým. Dnešní most je dvoukolejný a představuje úzké hrdlo ve vlakové dopravě nejen v Praze, ale především mezi východní a západní částí republiky. Když cestujete třeba z Pardubic do Plzně či Českých Budějovic, musíte vlakem přes tento stoletý most. Jeho kapacita již dlouhodobě nestačí a protože je navíc na konci své životnosti, bylo již před lety rozhodnuto o jeho odstranění a nahrazení novým trojkolejným železničním mostem.
Mohli jsme mít nový most
Byla vyhlášena architektonická soutěž na most nový. Po jejím vyhlášení se však zvedla vlna odporu proti bourání stávajícího mostu. Důvodem je jednak odpor části veřejnosti sdružené ve spolku Nebourat, dále názor pražských památkářů a zejména doporučení UNESCO, které doporučilo zachování mostu jako součást pražského panoramatu. Vzniklo několik studií, které poukazovaly na špatný technický stav starého mostu a jeho malou dopravní kapacitu, ale docházely k rozdílným závěrům. Podle jedněch je výstavba nového mostu jednodušší a levnější než oprava mostu starého. Druzí ze svých studií vyvozovali, že oprava je nejen možná, ale i nákladově příznivější.
- Kvůli zachování panoramatu Prahy se návrh nového mostu snažil vizuálně přiblížit stávajícímu provedení.
- Vizualizace návrhu na nový most na Výtoni
Když jsem s panem ministrem hovořil letos na jaře, poprosil jsem jej, aby už nějak rozhodl. Technický stav starého mostu se totiž prudce zhoršuje. Současné provizorium je nejhorší možný stav – kvůli technickému stavu se po mostě jezdí jen po jedné koleji a velmi pomalu.
Proč se nenatíral
Mnozí kritici vyčítají Správě železnic, jakožto majiteli mostu, že se o něj více nestarala a nechala jeho stav dojít až k takto špatnému výsledku. O osudu mostu však bylo rozhodnuto již před mnoha lety, kdy bylo jasné, že je na konci své životnosti a bude nahrazen novým. Proto se do jeho oprav již neinvestovalo a vše se připravovalo na jeho zbourání a výstavbu mostu nového.
- Pohled na Vyšehrad s nerealizovaným návrhem na nový most na Výtoni.
- Na novém mostě měla být cesta pro pěší i cyklisty.
Rozřezat
Stávající starý most bude rozřezán. Původní návrh počítal s tím, že po dostavbě mostu nového bude stará konstrukce přesunuta po řece jižněji a sloužila by jako lávka pro pěší a cyklisty – díky své robustní konstrukci možná na dalších pět set let. Tak by byla zachována pro budoucí generace. Tento záměr se však nakonec neuskuteční.
Ačkoli existovaly návrhy na rekonstrukci mostu přímo na místě, ukázují se jako technicky velmi obtížné. Starý most bude proto rozebrán – jednotlivé části budou rozebrány, rozřezány a po částech dopraveny na břeh, kde projdou opravou pod dohledem památkářů. Podle studií je nutné vyměnit zhruba 15 % konstrukce (cca 250 tun). Současně bude nutné upravit i podjezdovou výšku kvůli novému trolejovému vedení, což se bez zásahu do stávající konstrukce neobejde. Po opravě, znovusnýtování budou jednotlivé díly opět převezeny zpět a osazeny na své původní místo.
- Fotografie poškození současného mostu na Výtoni
- Současný železniční most trpí velkou korozí s místy velkým úbytkem materiálu
- Do spár mezi snýtované prvky proniká voda a probíhá koroze. Části bude nutné oddělit, ošetřit a znovu složit.
- Chybějící a nejvíce zničené části konstrukce bude nutné nahradit novými prvky.
Fotky poškození mostu pocházejí ze Studie proveditelnosti opravy Vyšehradského mostu a řešení souvisejícího území. Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu
Aby byla zajištěna plynulá železniční doprava mezi oběma břehy Vltavy, vznikne nejprve nový (provizorní ?) most pro jednu kolej. Paradoxně už tento most nabídne vyšší kapacitu, než je současné mostní provizorium. Dokončení celého projektu se očekává nejdříve v roce 2032.
Smutné a dlouhodobé důsledky
Ještě letos by se měla vypsat mezinárodní urbanistická soutěž na nový jednokolejný most a celkové dopravní řešení, které má mimo jiné zahrnovat i podjezd tramvají pod mostem. Jedná se však o další z řady architektonických soutěží v Praze, u nichž hrozí, že po vyhlášení vítězů bude celá soutěž zrušena – jak už se v minulosti několikrát stalo. Takové nezdary odrazují renomované architekty, aby pro Prahu cokoliv dělali. Obávám se proto, že kvalita soutěžních projektů – nejen pro tento most – půjde výrazně dolů. Do soutěží se budou hlásit spíše „báčkoví“ architekti, kteří by jinde neuspěli. Jejich hlavním cílem bude spíše získání odměny než skutečná realizace návrhu. Velká jména architektury o účast v takových soutěžích nebudou stát. Výsledkem tak může být „tuctový“ most.
Ani pražské panorama, jehož zachování prosazuje UNESCO, se zcela neuchová. Před starým mostem totiž vznikne most nový a oba mosty budou muset být umístěny výše než dnes – důvodem je nutná podjezdová výška pro tramvaje na nábřeží.
Problémem zůstane i hluk. Obyvatelé okolních ulic už čekali na jeho snížení, ale celokovový železniční most nikdy nebude zcela tichý. Zvýšení nivelety kolejí způsobí, že se hluk projíždějících vlaků bude šířit dál. Je nepravděpodobné, že památkáři povolí instalaci protihlukových stěn, které by rušily historický vzhled mostu.
Nestavíme
Celá kauza Výtoňského mostu tak ukazuje na slabiny českého stavebnictví. Dohadováním o Výtoni se promrhali roky, proběhla zbytečná soutěž a byly vyplaceny odměny. Poškozená je pověst Prahy i České republiky jako spolehlivého partnera pro investory a architekty. A konkrétní plán opravy mostu zatím existuje jen v hrubých obrysech. Každý, kdo někdy opravoval starý dům, ví, že pod omítkou se často skrývají další problémy – a náklady na opravu proto mohou výrazně růst. Ani UNESCO neprohlásilo, že je samotný most mimořádně cenný – jeho zájem se týká především zachování panoramatu Prahy.
Mohl ministr rozhodnout jinak?
Po oznámení rozhodnutí se na hlavu pana ministra snáší tvrdá kritika, že jako ministr dopravy není schopen prosadit klíčové dopravní stavby. Po dnešním oznámení tak ztrácí výrazně politické body. Je však otázkou, zda by v případě opačného rozhodnutí nenásledovaly soudní spory s památkáři, které by realizaci jakéhokoli řešení ještě více oddálily – a s velmi nejistým výsledkem.
Související články
Smíchovské nádraží se promění – Smíchovské nádraží již brzo odstartuje svoji modernizací. Výsledkem budou nové koleje a nástupiště, prodloužené podchody pod celou stanicí a také nová lávka, která povede nad celou stanicí a umožní bezbariérový přístup na nástupiště. Stavba proběhne v letech 2024 až 2027, celkové náklady dosahují 5,2 mld Kč.
Na trať v nuselském údolí se vejde více vlaků – Správa železnic vybrala projektanty modernizace a rozšíření trati, která vede Nuselským údolím. Cílem je zvýšení kapacity a rychlosti, a tišší provoz vlaků. Trať spojuje Pražské hlavní nádraží se Smíchovem na druhém straně řeky Vltavy. Provedení prací se předpokládá v letech 2026 až 2028.
Smíchovské nádraží bude spojovat – Nádraží mají spojovat – a to i jednotlivé břehy města na obou stranách kolejí. V srpnu 2025 proběhla prohlídka staveniště největší současné železniční stavby v Praze – přestavby nádraží Praha-Smíchov. Po dokončení modernizace budou cestující na Smíchově využívat moderní dopravní uzel s pohodlným přestupem z vlaku nejen na tramvaje a metro, ale také na příměstské a dálkové autobusy. Nádraží se zároveň stane přirozeným centrem nové čtvrti, která v jeho okolí vyrůstá.